Turistika je moje srdeční záležitost, já s turistikou umřu, říká Marie Vincencová

„Turistika je moje srdeční záležitost a záliba. Běhala jsem jako Tomačka v závodech, pak jsem začala vést turistické oddíly mládeže. Já myslím, že s turistikou umřu. Co je Tomačka? To je zkratka turistického oddílu mládeže, TOM, od toho Tomačka,“ vysvětluje zvláštní slovo čerstvá místopředsedkyně Klubu českých turistů na Vysočině Marie Vincencová.

Nový předseda je ještě o kousek starší, než já

Ještě před čtrnácti dny byla jeho předsedkyní. „Víte, roky přibývají, člověk už toho má opravdu hodně. Dřív jsem chodila každý víkend na výšlap a dnes jsem ráda, že to zvládnu jednou za čtvrt roku. Chtěla jsem za sebe někoho mladšího, ale to se moc nepodařilo. Nový předseda je ještě o kousek starší, než já,“ krčí rameny paní Vincencová.

Do Dobrého dopoledne přišla pozvat na víkendové zahájení turistické sezony na Vysočině, které tentokrát probíhalo v Jihlavě. Přiznala, že se moc těší. „Letos to zahájení sezony je o to krásnější, že Klub českých turistů slaví 130. výročí založení. Máme taky osmičkový rok, samostatná Československá republika slaví 100. výročí, ale my jsme o pár let starší,“ usmívá se Marie Vincencová.

Bez nadšenců by to nešlo, ale mezi vysočinskými turisty jsou

„Zařídit všechna povolení, všechny prostory, dobrovolníky, občerstvení, no, dalo to opravdu velkou práci. Tři týdny bez odpočinku všechno dávalo dohromady v podstatě jen pár lidí. Já jim tady musím poděkovat. Je to Standa Balík s manželkou, Jitka Korbelová s manželem a Lída Březinová taky s manželem. Já to mám z ruky, oni jsou z Jihlavy a spoustu věcí museli zařídit sami.“

Ve čtvrtek byla na jihlavském magistrátu slavnostně zahájena výstava k 130. výročí založení Klubu českých turistů. Návštěvníci měli v sobotu příležitost zažít komentované prohlídky památek ve městě, ale připraveny byly i túry do přírody v okolí Jihlavy. Na turisty čekaly trasy různých délek od sedmi do pětatřiceti kilometrů, které naplánoval Stanislav Balík.

Sedavá turistika mě příliš nebaví, radši bych vyrazila ven

„Standa je duše značení. Všechno nachystal, on je značkař, on ví, co a jak. Já značením nejsem políbená. Možná je to tím, že jsem malá. Já bych tam nedostala a lidi by se museli ohýbat a koukat se, kde značka je,“ směje se paní Vincencová.

I když na Vysočině působí „jen“ jako místopředsedkyně Klubu českých turistů, v celorepublikovém měřítku je předsedkyní Sekce rodinné turistiky. „Jezdím pořád po jednotlivých akcích, nebo schůzujeme, schůzujeme. Je toho opravdu hodně, přiznávám, že ta sedavá turistika mě příliš nebaví, radši bych vyrazila ven.“