Třicetiletá řada měření na košetické observatoři je v některých parametrech unikátní
Observatoř v Košeticích funguje od roku 1988 a je specializovaná na měření kvality ovzduší. „My tam děláme všechny tři základní činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Jsme profesionální meteorologická stanice, měříme hydrologii a pochopitelně měříme výskyt škodlivin v globálním měřítku,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni vedoucí košetické observatoře Milan Váňa.
„Z pohledu klimatologie je třicetiletá časová řada měření v Košeticích velmi úzká, jinde se pracuje se stoletými řadami. Data o čistotě ovzduší, tam ta třicetiletá řada, které za chvíli dosáhneme, je opravdu v některých parametrech unikátní. V celoevropském měřítku patříme ke špičce. Jde o kontinuitu, my disponujeme homogenní řadou měření u poměrně široké škály polutantů,“ upozorňuje Milan Váňa.
Observatoř září novotou
V současné době observatoř září novotou, i když se o ni dobře starali, zub času přeci jen působil. „Teď disponujeme poměrně slušnou ubytovací kapacitou. Český hydrometeorologický ústav dostal prostředky na to, aby provedl kompletní rekonstrukci. Ta trvala poměrně dlouho, začala v srpnu 2015, výměna oken, zateplení. Pak kompletní rekonstrukce vnitřních prostor,“ vysvětluje Milan Váňa.
Proč potřebuje observatoř ubytovací kapacitu? „Český hydrometeorologický ústav je součástí výzkumné infrastruktury, jedním z cílů observatoře je fungovat jako konferenční a školící pracoviště ČHMÚ. Konají se tam studentské exkurze, vysoké školy tam pořádají tréninkové kurzy, pořádáme tam porady,“ vysvětluje Milan Váňa.
Sledujeme trendy znečištění kvality ovzduší v regionální úrovni
Výzkumná infrastruktura je status, který uděluje Ministerstvo školství České republiky. „Pokud jste jeho součástí, získáváte peníze z kapitoly vědy a výzkumu. Nezbytnou nutnosti, aby byla přidělena, je vazba na nějakou mezinárodní výzkumnou infrastrukturu, ta se jmenuje ACTRIS, to přeložíme jako aerosoly, oblačnost a reaktivní plyny, a mezinárodní výzkumná infrastruktura se zaměřuje na výzkum a monitoring těchto složek v atmosféře. My jsme jeho součástí,“ upřesňuje Milan Váňa.
Jedním z úkolů, které musí v Košeticích v rámci výzkumné infrastruktury plnit, je nabízet zázemí jiným kolegům, kteří nemají možnost technického vybavení jako na Vysočině. „Ta druhá věc je vlastní výzkum. Cílem je dlouhodobý výzkum. Sledujeme trendy znečištění kvality ovzduší v regionální úrovni. Další částí je sofistikovaný výzkum v oblasti atmosférických aerosolů,“ ve zkratce popisuje povinnosti košetické observatoře její vedoucí Milan Váňa.
Neřeší se, že někde je fabrika, která ovlivňuje jedno místo, řeší se problémy celosvětové
Před čtrnácti dny se Milan Váňa vrátil z mezinárodní konference ve Spojených státech amerických. „Mezinárodní konference o výzkumu atmosféry na globální úrovni. Neřeší se tam věci, že někde je fabrika, která ovlivňuje jedno místo, řeší se tam problémy celosvětové typu globální změna klimatu, ale ne izolovaně, ve vazbě na změnu ve složení atmosféry na transport škodlivin přes hranice státu, ale i přes kontinenty,“ popisuje vědecké setkání klimatologů z celého světa Milan Váňa.
Milan Váňa prezentoval výzkum ČHMÚ o dlouhodobých trendech látek, které podporují vznik troposférického ozonu, a jejich vliv trendů na vlastní koncentrace přízemního ozonu v České republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
