Trenérka biatlonu Michaela Buchtová: Děti se nám u střelby někdy přidušují
Už 6. února se na celý víkend stane Nové Město na Moravě pupkem světového biatlonu. Ve Vysočina Aréně startuje Světový pohár. „Těšíme se moc. My trenéři si moc neodpočineme, protože jsme zapojení do organizace, takže to bude křest ohněm, aby všechno dobře dopadlo, ale těšíme se,“ přiznává trenérka mládeže v biatlonu v Novém Městě na Moravě Michaela Buchtová. Její dva svěřenci Veronika Černá a Vladimír Živáček budou zatím jenom fandit a okukovat, jak to nejlepší biatlonisté světa dělají.
Malí biatlonisté mohou na závodech pomáhat až od patnácti a to ani Veronice, ani Vladimírovi zatím není. „Celý týden probíhají tréninky, a jak se tam pohybujeme, tak vidí sportovce, vlastní vzory. Každý si z toho něco vezme. Ono stačí koukat na biatlon v televizi. Samy to pak zkouší v tréninku. Třeba se to týká nasazování zbraně. Každý má svůj fígl a to se okoukat dá. Nebo třeba odkládání holí,“ usmívá se novoměstská trenérka Michaela Buchtová.
Nejdříve vzduchovka, pak zbrojní průkaz a teprve potom malorážka
Děti do patnácti let v biatlonovém sportu střílí ze vzduchovek, od patnácti let lehčí vzduchovku střídá malorážka. „Na malorážku musí mít držitel zbrojní průkaz. Musíme mít průkaz pro držení zbraně pro sportovní účely. Na děti čeká spousta otázek, hodně učení, aby měly zvládnuté zákony, aby se orientovaly ve zbraních a střelivu,“ vysvětluje trenérka Michaele Buchtová.
„Určitě máme strach, ale když nezvládneme zkoušky, můžeme si malorážku nechat třeba u trenéra, určitě to neznamená, že bychom museli s biatlonem skončit,“ usmívá se mladá závodnice z Herálce Veronika Černá. Michaela Buchtová upřesňuje, že čeští závodníci mají evropské zbrojní průkazy, díky tomu mohou závodníci cestovat po Evropě s vlastní zbraní.
Závodníci do šestnácti let zbraně nevozí, ty jsou pro ně připraveny na střelnici, musí je nasadit, objet střelnici a teprve potom mohou střílet. „Střílí ze vzduchovek do terčů, které jsou vzdálené jenom deset metrů. Světová biatlonová špička vozí malorážky a střílí do 50m vzdálených terčíků. Zbraň závodník vozí až od 16 let,“ vysvětluje Michaela Buchtová.
První střelba nic moc, ale pak mě to začalo bavit
Pravidla biatlonu pamatují na váhu zbraně. „Nejnižší povolená váha je 3,5 kilogramu. Váhu ovlivňuje pažba. Záleží, z jakého dřeva je. Lehká zbraň nemusí být výhodná pro chlapy, nemusí se s ní dobře mířit na terč. “
Mladý biatlonový potěr v Novém Městě na Moravě mívá tréninky čtyřikrát týdně. Veronika s tímhle sportem začala díky sousedce a starší sestře. Vladimír začínal s klasickým lyžováním, ale v devíti letech se prý nepohodl s trenérkou. „Děda za mnou přišel, a že ať to zkusím. Přišel jsem na trénink, zkusil jsem si vystřelit, žádná sláva to nebyla napoprvé, ale začalo mě to bavit, tak už jsem u toho zůstal,“ usmívá se mladý sportovec z Nového Města na Moravě.
Co je na biatlonu nejdůležitější? „Musíte umět obě dvě věci skloubit na dobré úrovni. Jak lyžování, tak střílení. Když nebude obojí stejně dobré, nemáte šanci se mezi špičku dostat. U střelby je nejdůležitější najít správnou polohu, aby závodník dobře mířil na terč. Dýchání je důležité. Na střelnici přijedete v zátěži, naučit se pravidelnost. Děti se nám u střelby někdy přidušují,“ usmívá se Michaela Buchtová, trenérka biatlonové mládeže v Novém Městě na Moravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.