Třebíčský poklad z roku 1869 dostal přírůstkové číslo 13/2016
Po dvou letech čekání si pracovníci třebíčského muzea konečně mohli převzít poklad. „Jedná se o časovou schránku, kterou objevil před dvěma lety restaurátor Martin Kovařík při opravě kamenného kříže v Litoltově ulici v Třebíči. Kříž musel rozebrat na tři části a v podstavci objevil prostor s velmi malou schránkou z měděného plechu,“ popisoval událost ředitel Muzea Vysočina Třebíč Jaroslav Martínek.
„Pan restaurátor zavolal majiteli kříže, což je město, nejspíš panu starostovi, ten pozval zástupkyni ředitele archivu a tajemnici a ti společně schránku oficiálně vyzvedli a otevřeli. Takhle úředně by to opravdu mělo probíhat. V takových schránkách bývají úřední dokumenty. Je to vzkaz dalším generacím o tom, jakou měnou se platilo, kteří hodnostáři ve městě byli. Jejich jména a soupisy, razítka, opisy, seznamy spolků. A stejné to bylo i v případě této schránky,“ vyprávěl Jaroslav Martínek.
Listinné materiály se nedaly ani vyjmout
Po otevření se ale zjistilo, že schránka nebyla úplně dokonale uzavřena. „Působila vlhkost, mráz, sucho a listinné materiály se nedaly ani vyjmout. Tehdy se podařilo vyndat pět krejcarů, které byly ve středu té válcovité nádobky obaleny čistým papírem. Papíry, na kterých byly informace, razítka, se rozpadaly víc a víc, tak si dál netroufli s věcmi manipulovat a tehdy bylo povoláno muzeum.“
Aby se podařilo z dokumentu něco zjistit, byla schránka i s dokumenty předána specialistovi na restaurování papírových archiválií do Litomyšle. „Já jsem mu to předával. Popsal mi, že až vyjme srolovanou část, která stále zůstávala ve schránce, že ji vyčistí, narovná, zpěvní, poskládá dohromady, ale to se mu bohužel nepodařilo. Na prosvětlovací desce se pokusil sestavit pás široký 48 milimetrů popsaný hustě z obou stran, ale čitelná byla čtyři slova a část letopočtu 69. To se dalo dourčit podle krejcarů. Vše, co zbylo, zrestauroval, aby nedocházelo k dalšímu poškození.“
Je trošku divné, že do tak malé krabičky se toho snažili tolik vložit
Jaroslav Martínek se také podivuje nad podobou krabičky, která měla uchovat vzkaz do budoucnosti. „Byla z mosazného plechu, zlacená, jsou na ní ornamenty ryté, na víčku ražené. Zlacení je vidět, dokonce je spájená ze dvou částí. Je trošku divné, že do tak malé krabičky se toho snažili tolik vložit. A tohle je teď opraveno, zrestaurováno a bylo nám to zástupci města předáno,“ vypráví Jaroslav Martínek.
Poklad je uložen ve sbírce všeobecné. „To není žádná degradace, to je proto, aby zůstal pohromadě, jinak by šel rozdělit do numismatiky, papírových dokumentů, či uměleckých řemesel ta schránka. Ta hodnota je v tom kompletu, uložena bude pod přírůstkovým číslem 13/2016,“ vysvětluje Jaroslav Martínek.
Do nové schránky se vešla koruna, dvoukoruna a pětikoruna a desetikoruna
Na slavnostním předání pokladu do sbírek třebíčského muzea jeho ředitel slíbil, že poklad bude představen veřejnosti. „Představíme je v objektu depozitáře na Kosmákově ulici a termín včas oznámíme. Nebudeme vystavovat listinné fragmenty, ty pan restaurátor nedoporučil dlouhodobě vystavovat, takže tam budou kopie, textové zprávy a ta schránka.“
Na stejné místo byl uložen další vzkaz. „Ve skleněné nádobě se zabroušeným víčkem, které bylo vloženo do novodurové trubky, která byla dokonale zalepena. Je tam popsán původní nález. Jsou tam kovové mince, koruna, dvoukoruna a pětikoruna, desetikoruna. Větší nominální hodnoty se tam nevešly, razítko města a také zmínka o muzeu,“ vypráví Jaroslav Martínek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
