Tomáš Lichovník: Vůbec netuším, co mě jako ústavního soudce čeká

Tomáš Lichovník přirovnává povolání soudce k práci praktického lékaře na malém městě. „Praktický lékař se v první linii musí vypořádat se vším, co mu přijde. On je ten, který musí rozeznat, o co se jedná a najít řešení. Buď se s ním vypořádá sám, nebo pacienta pošle ke specialistovi. A u soudce je to obdobné. Zvláště na malém soudu. Nejsou tam specializace. Který případ soudci přijde, ten on musí vyřešit. Se vším se musí vyrovnat.

Kdyby nebyl soudcem, byl by historikem

Kdyby nebyl soudcem, možná by byl historikem. Od dětství ho zajímala historie. Na střední škole v Olomouci chodíval jako brigádník na archeologické vykopávky, ale od studia historie ho odradil pan doktor Dohnal. „Měl byste dělat něco praktičtějšího, abyste se uživil. Dodnes jsem mu vděčný,“ usmívá se Tomáš Lichovník.

To, že se o něm uvažuje jako o ústavním soudci, se dozvěděl na konci ledna od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Vůbec s tím nepočítal a byl zaskočen. „Samozřejmě to člověka zahřeje, to že si na něj vzpomněli. Teprve potom člověku dochází, co všechno to obnáší.“

Netuším, co mě čeká

„Zdaleka netuším, co všechno se pro mě změní. Největší změna bude naprosto jiný způsob práce. Úlohou Ústavního soudu je chránit ústavnost. Pohled Ústavního soudu, jakým přezkoumává jednotlivá rozhodnutí, se naprosto liší od ostatních soudů. On musí zkoumat, zda v některém řízení některým rozhodnutím nebyla porušena základní lidská práva, ústavní práva. Musí to být velmi zásadní pochybení, které se dotkne základních práv.“

Ústavní právo se mi učí dobře

Listinu základních práv a svobod v současné době čte častěji než dřív. Vrátil se k učebnici ústavního práva. „Je potřeba si oživit i teorii. Dobře se mi učí. Je to díky zkušenosti a motivaci. Ten vztah k ústavnímu právu je jiný. Mnohá ustanovení si mohu zasazovat do konkrétních situací, do života.“

Na souzení má Tomáš Lichovník nejradši jednačku, tedy živé jednání s lidmi v jednací síni. Obává se, že u Ústavního soudu to bude jiné. „Tam se neuzavírají ani dohody, ani smíry. Předpokládám, že to bude daleko formálnější. Není tam prostor pro jednání, co si můžeme dovolit u okresního soudu, u krajského soudu, jednat s lidmi. Před rozhodnutím je velmi důležité se s těmi lidmi vidět,“ přemýšlí ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Rozhodují společně

Nejkrásnější částí jeho soudcovského života prožívá na jihlavské pobočce krajského soudu. „U odvolacího soudu se rozhoduje v senátech. Tam jsou tři soudci. Můžete se bavit o případu, o kterém rozhodujete, s lidmi, kteří rozhodují s vámi. Zajímá je to stejně jako vás, všichni tři jsme do toho vtaženi a musíme najít řešení. Nemusí dojít ke shodě, rozhoduje hlasování.“

Tomáš Lichovník relaxuje sportem. Má rád cyklistiku, před zraněním kolene provozoval vysokohorskou turistiku a orientační běh. V posledních letech hraje golf. Je ženatý a má dva syny.