Tlak mě baví, říká brankář extraligového týmu házené z Nového Veselí Martin Štohanzl
Láska ke sportu vzniká už v dětství a Martin Štohanzl je toho jasným důkazem. Brankář extraligového týmu TJ Sokol Nové Veselí, který svou kariéru začal už v žákovských kategoriích, dnes patří mezi nejvýraznější hráče v české házenkářské extralize.
Martin Štohanzl, brankář týmu TJ Sokol Nové Veselí, je dnes jedním z nejdůležitějších článků sestavy. „Brankář je poslední hráz, která může rozhodnout o vítězství nebo prohře. Ta zodpovědnost je obrovská, ale právě to mě na házené baví,“ říká Štohanzl. Jeho tým patří v letošní sezóně k těm, které mají ambice postoupit do play-off, což je pro hráče velkou motivací.
„Můj starší bratr hrál a já jsem chtěl taky. Rodiče nás podporovali a tak jsem začal hrát už jako malý kluk,“ vzpomíná. Jeho vztah s bratrem ovlivnil i výběr dresového čísla, kde nosí číslo 42 jako poctu bratrovi, který hrával s číslem 24. „Prostě jsem to číslo otočil,“ směje se Martin.
Každý sportovec má své rituály, a ani Štohanzl není výjimkou. „Začínám si obouvat levou botu jako první, a vždy si před zápasem zajdeme s kluky na kafe,“ prozrazuje. Přesto však tvrdí, že takové detaily nemají zásadní vliv na výsledek. „Pokud bych zapomněl na tu levou botu, asi by to nic nezměnilo,“ říká s nadhledem.
Na otázku, jak zvládá tlak, když je ve hře rozhodující moment, odpovídá Martin bez zaváhání: „Je to právě ten okamžik, proč to děláme. Člověk chce zažít ty situace, kdy o něco jde. Baví mě to.“ Dodává, že klíčem k úspěchu není jen fyzická připravenost, ale hlavně mentální odolnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.