Tělíska nebo kroužky. I to jsou nové metody antikoncepce
První antikoncepční pilulka se začala prodávat v šedesátých letech ve Spojených státech. Od té doby prošla velkým vývojem a taky debatou o jejich škodlivých nebo naopak pozitivních účincích. Nejen o ní, ale i o dalších metodách zabránění nechtěnému těhotenství, mluvil v Poradně Českého rozhlasu Vysočina gynekolog Radek Fiker.
„Nejvýznamnější změnou je nabídka a informovanost o užitku hormonálních tělísek. Jsou to tělíska zaváděná do dělohy s obsahem hormonů, ale u žen, které ještě nerodily,“ říká host. Je to zcela jiný typ tělísek, než které možná posluchačky znají z dřívějších dob. Jsou zcela jiné v tom, že obsahují právě hormony a ženy během svého cyklu nemusí vůbec krvácet.
Tělíska fungují 3 až 5 let
V současné době existují dva typy tělísek. Obsahují hormony na tři nebo na pět let. Žena si přitom může tělísko nechat kdykoliv vyjmout, pokud se rozhodne otěhotnět. Tělíska s hormonem na tři roky jsou o něco menší a vhodnější pro mladé dívky.
Hormonální pilulky jsou stále nejrozšířenější
Vedle pilulek je hormonální antikoncepci možné ještě aplikovat pomocí náplastí nebo antikoncepčního kroužku. Náplasti mají velikost zhruba 4x4 cm. Oproti pilulkám mají velkou výhodu v tom, že vydrží celý týden a žena na ně nemusí tak často myslet. Antikoncepční kroužek se zavádí přímo do pochvy. Buď to žena zvládne sama, případně jí pomůže gynekolog. Ochrana trvá celý měsíc. V obou případech obsahují méně hormonů, než pilulky, což je ze zdravotního hlediska výhodnější.
Antikoncepci nesmí ženy užívat při zvýšeném riziku rakoviny hormonálního typu
„Podezření na nádory hormonálního typu, ať už prsu, dělohy a tak dále. Důležitá je taky otázky, zda a kdy žena prodělala ucpání žil, tzv. trombózu,“ upozorňuje Radek Fiker. Dalšími rizikovými faktory jsou vysoký tlak, významné onemocnění jater, plic, těžké migrény a nebezpečná je kombinace věku nad 35 let a kouření.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.