Tajného policistu v Číně obměkčila slivovice

19. červenec 2013

V pátečním Tandemu byla na návštěvě žďárská kapela P.K. Na jaře prožila šestnáctidenní koncertní šňůru po Číně. Místní kluby prý zažívají boom a oni této šance využili.

V Číně studuje jejich kamarádka, která je stále zvala na návštěvu. „My jsme jí řekli, že přijedeme jenom, když nám upořádá turné. Měla kamaráda, který pořádá koncerty v Pekingu, řekla mu o nás, on se toho chytil, poslechl si nás a domluvil turné po celé Číně,“ vypráví Ondřej Hoferek.

Velké dobrodružství bylo už jen získat víza. Člověk potřebuje potvrzení o zaměstnání, ale to prý byl u některých členů kapely docela oříšek, ale poradili si i s tím. „My jsme byli skoro nejpřipravenější, ale stejně nás jednou poslali pro doplnění. Chtěli mít na zvacím dopise vlastnoručně podepsaný podpis. Nakonec jsme to trošku zfalšovali a do Číny se vypravili,“ popsal Vít Kryštof.

V Číně je velice těžké se dohovořit anglicky, téměř nikdo tam anglicky nemluví. Většinou tak s sebou měli průvodce. Evropany, kteří v Číně žijí. Velký zážitek měli s přesuny. Za dva týdny projeli zhruba 5000 kilometrů. Hromadná doprava v Číně je opravdové dobrodružství. „Spací autobus vypadá tak, že jedete devět hodin v kuse. Jedete dva tisíce kilometrů 36 hodin,“ popisují členové žďárské kapely P.K. své cestovatelské zážitky.

Během pobytu v Číně se dostali na místa, která jsou známá z cestovatelských průvodců, ale díky svému doprovodu se netlačili s davy turistů. Ne Velké čínské zdi tak byli sami. Zažili na ní západ slunce. Jeden člen se dokonce projel na lodi přímo pod Velkou čínskou zdí. „To místo má nepopsatelnou atmosféru. My jsme se dostali na část, kam nechodí žádní turisti. Byli jsme tam sami a zažili tam soumrak. Vylezli jsme na zeď, pod sebou máš 10 metrů zeď a pod tím ještě dvě stě metrů. Zábradlí už je zbořený, říkáš si: no jéje, abych tam nespad.“

Velká čínská zeď

Kapela hned po příjezdu měla za zády čínského tajného policistu. „Důležitý prvek byla slivovice, bral to jako poctu, že jsme mu to nabídli. Od té doby na nás nedal dopustit, dokonce na nás napsal pěkný posudek a odehráli jsme díky tomu jeden koncert navíc.“

„Nejvíc nás fascinovali důchodci, jakmile začne den, vyběhnou do parku. Hrají diabolo, žonglují, koncerty tam dělají. V parku jsme narazili bubnové karaoke, hrají jim písničky a oni do toho bubnují. Tady Vojta bubeník neodolal a udělal si hodinový ranní koncert, během chvilky měl velké publikum.“

Cesty po Číně rozhodně nelitují, i když vlastně nevydělali ani na náklady.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio