Střevní potíže vám může způsobit závadná zmrzlina
O rizicích, která souvisí s konzumací zmrzliny a taky o tom, jak rozpoznat kvalitní zmrzlinu, si Tamara Pecková povídala v Poradně Českého rozhlasu Vysočina s doktorem Jiřím Kosem z Krajské hygienické stanice.
Taky máte raději zmrzlinu, která tak rychle netaje a celá se nerozpustí ještě před tím, než ji sníte? Výrobci do zmrzlin přidávají kokosový tuk právě proto, aby se ve vysokých teplotách rozpouštěly pomaleji. Naopak mléčný tuk, který by tam měl správně být, způsobuje, že se zmrzlina rychle rozteče a taky hůř drží tvar.
Hygienici zkoumají především mikrobiální nezávadnost zmrzliny
Výskyt mikroorganismů, které se svým charakterem blíží střevní mikroflóře, většinou vypovídá o kvalitě hygienického zabezpečení při výrobě zmrzliny. Při kontrolách je hygienici ve vzorcích nacházejí. „Paradoxně v začátcích sezóny je jejich výskyt poměrně častý v zařízeních pro výrobu točené zmrzliny,“ upozorňuje doktor Jiří Kos.
Z hlediska hygieny není rozdíl mezi točenou a kopečkovou
„V bezpečnosti pochoutky by neměl být rozdíl, pokud obě skupiny prodejců dodrží příslušná pravidla,“ říká host. U kopečkové zmrzliny si ale můžete ohlídat čistotu kleštiček, které používají prodejci. Často je mají ve skleničce s vodou, ale bývá tak špinavá, že skrz ni už není vidět. Takovému prodejci se raději vyhněte.
Po snězení závadné zmrzliny se nejčastěji objeví zažívací potíže
Většinou se zažívací potíže objeví v případě, kdy jsou ve zmrzlině ve větší míře mikroorganismy podobné střevní mikroflóře. „Problém by byl, a to se může stát u zaručeně skvělé domácí zmrzliny, kdyby se nám v tom prostředí pomnožila salmonela,“ upozorňuje host. To se může snadno stát, když si zmrzlinu vyrobíme sami doma a to z důvodu, že v domácím prostředí lidé často nerespektují zásady hygieny, které jsou běžné v průmyslové výrobě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.