Stará studně na zámku v Červené Řečici vydala střepy luxusního nádobí i barokní pastičku na myši
Zámek Červená Řečice býval letním sídlem pražských arcibiskupů. Jak si pobyt užívali, co, a z čeho jedli? To se pokusili zjistit archeologové výzkumného ústavu Archaia Brno v letech 2020 - 2022. Jejich nálezy jsou uložené v jihlavské pobočce, kde je odborníci zkoumají.
"My jsme dělali archeologický výzkum při opravě fasád a vstupního křídla. Máme tam spektrum nálezů od dvanáctého století," říká archeolog Petr Duffek z výzkumného ústavu Archaia Brno. Nejvíc nálezů skrývala studna, která je situovaná při hradbě u brány. Vznikla v patnáctém století, v sedmnáctém pak sloužila k odhazování odpadků z kuchyně. "Taková barokní popelnice," dodává s úsměvem archeolog.
Výkopy ve studni šly do hloubky devět metrů. Byly velmi náročné nejen tím, že probíhaly v zimě. "Každý den jsme ke konci museli vyčerpat až šest set litrů vody," říká Petr Duffek. Na úplném dně archeologové objevili neskutečně zachovalý cínový korbel a mísu. Díky značce se odborníkům dokonce podařilo přesně identifikovat výrobce. "Vyrobil ho Václav Konvička, konvář Nového města pražského, uveden do cechu v roce 1614," dodává.
Jen keramických střepů vydala studna okolo sedmdesáti banánových krabic. "Jsou to desetitisíce fragmentů," říká Petr Duffek. Archeologové je postupně třídí, rozdělují a případně i slepují. Už teď je jasné, že v krabicích jsou střepy jak z obyčejného, denně používaného nádobí, tak z luxusních glazovaných a bohatě zdobených kousků.
Mezi nálezy je i spousta zvířecích kostí. Ty vypovídají o tom, co obyvatelé zámku jedli. "Máme tam krávy, ovce, kozy, prasata, husy, kachny, kuřata, jsou tam i ryby. Potom lovná zvěř, ptáci, hlemýždi a unikátem je medvěd," vyjmenovává archeolog.
Voda ve studni a absence kyslíku umožnily i zachování dřevěných předmětů, jako jsou například došky, kuchyňská prkénka nebo palivové dříví. Nejzajímavějším dřevěným nálezem je ale jistě barokní pastička na myši. "Jedná se o takovou ohrádku, po dvou tyčkách se vytáhne těžká deska, která se zapře takovým zajišťovacím mechanizmem. Dá se návnada, deska na myš dopadne," popisuje Petr Duffek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vysocina.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vysocina.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.