Srnky chrání „umělí“ vlci a medvědi

Mezi noční můry řidičů určitě patří i to, že jim pod kola vběhne srna nebo jiné zvíře. Tuto smutnou zkušenost zažil na vlastní kůži také myslivec Radek Sláma z Jihlavy: „Na silnici bylo náledí, takže nebylo možné rychle zastavit. Zkusil jsem ztlumit světla, ale nepomohlo to. Zvíře uskočilo doleva, ale tam jsem bohužel uhnul i já, takže nehodě už nešlo zabránit. Srnka po nárazu letěla ještě dalších dvacet metrů po dálnici, a když jsem k ní přiběhl, umírala. Odnesl jsem ji na krajnici a informoval o nehodě dálniční službu.“

Svůj život skončí na silnicích každý den desítky zvířat, ovšem jen málo z případů řidiči nahlásí. V minulém roce bylo na Vysočině hlášeno 268 střetů s lesní zvěří nebo domácím zvířetem. „Zrovna nedávno mi volala jedna paní, která byla velmi nešťastná, protože srazila srnu. Při těchto nehodách je velmi důležité informovat o nehodě buď mysliveckého hospodáře, nebo starostu příslušné obce, protože zvěř trpí bolestmi a je dobré jí od nich pomoct.“

Dobrá cesta k předcházení střetů se zvěří jsou pachové ohradníky. „Opatření je celá řada, ale pro nás by mohla být nejúčinnější takzvaná pachová hradidla. To jsou prostředky, které se nanesou na kolíky podél cest v nejohroženějších úsecích, kde dochází k nejčastějším střetům s vozidly. Účinné látky totiž připomínají zvěři predátory jako vlky, rysy, medvědy a podobně. V Ústeckém a Pardubickém kraji a zřejmě i na Žďársku to myslivci v loňském roce už vyzkoušeli a velmi si pochvalovali, že nenašli snad ani přejetého ježka na silnici. Proto se domníváme, že by tento způsob ochrany střetů se zvěří měl být účinný.“

Pachové ohradníky se budou po poradě s myslivci z jednotlivých regionů v letošním roce umísťovat na nejhorších úsecích po celé Vysočině.