Srdíčkové básničky baví a pomáhají s poznáním. Autorkou je maminka dvou autistických dětí

30. září 2020

Obyčejná maminka dvou neobyčejných dětí, tak si říká Dagmar Šimková z Herálce u Havlíčkova Brodu.

Pro své děti napsala, nakreslila a sestavila interaktivní knížku Srdíčkových básniček, které dětem pomáhají komunikovat, učit se číst, rozvíjet jemnou motoriku nebo plnit jednoduché úkoly.

Srdíčkové básničky

Čerstvě pokřtěnou knížku - kmotrem se stal herec Václav Vašák a jeho dva bratři Rosťa a Honza - musela autorka vydat vlastním nákladem. „Pro každé nakladatelství to bylo docela složité, knížka musí něco vydržet, takže pevné desky, pevný křídový papír, kroužková vazba, aby knížka zůstala otevřená, k tomu zalaminátované kartičky s obrázky a navíc suché zipy,“ vypočítává Dagmar Šimková všechny nároky na knížku. Z tiskárny si dovezla rodina knížky, zvlášť kartičky a suché zipy a doma jednu po druhé dokončit.

Knížka o cukrovce

Dagmar Šimková má s manželem dvě děti – tříletého Martínka s dětským autismem a pětiletou Dášenku, které byl diagnostikován Aspergerův syndrom a o něco později diabetes prvního typu. První kreslený příběh vznikl pro Dášenku, když se u ní projevila cukrovka: „Bylo to hrozně náročné, málem zemřela, byl to boj o život. A ona se v té nemocnici úplně uzavřela, protože ničemu nerozuměla, a tak jsem pro ni vymyslela takový příběh, že jí onemocnělo bříško, a my mu musíme posílat pomocníčky, to je inzulín,“ vysvětluje maminka. Knížka se líbila i v nemocnici a pomohla by i dalším rodičům.

Kniha Dagmar Šimkové

Podobné je to se Srdíčkovými básničkami. Děti s poruchami autistického spektra mají speciální potřeby a při poznávání světa jim vyhovují metody zvané strukturované učení nebo genetické čtení. Obojí v Srdíčkových básničkách najdeme. „Genetické čtení znamená, že texty jsou psány velkými tiskacími písmeny,“ vysvětluje autorka. Děti také potřebují, aby byly básničky logické, informativní, a dobře zapamatovatelné. Jak knížka vypadá a jak funguje, se dozvíte zde.

Spustit audio