Sobotní Noční linka: Báječná léta

27. listopad 2021

Které období vašeho života bylo pro vás nejšťastnější a proč? Vrátili byste ta léta zpátky? Co dobrého očekáváte od let budoucích?

Lidský život se dělí na etapy, které se ovšem nestřídají jenom věkem. Mnohdy je ohraničují události, které se nám staly, ať už dobré nebo špatné. Jsou tak období smutná a naopak šťastná. Nás bude v Noční lince zajímat ta druhá kategorie.

Jaký příběh nebo událost jsou u vás spojeny s báječnými lety a nejšťastnějším obdobím vašeho života?

...mail 4| NEJKRÁSNĚJŠÍ LETA MÉHO AKTIVNÍHO ŽIVOTA JSEM STRÁVIL V INTERHOTELU NÁRODNÍ DŮM OLOMOUC.... GENIUS LOCI TÉTO NEORENESANČNÍ BUDOVY JAKOBY PRONIKAL CELÝM PROSTOREM ..... ŘEDITELEM HOTELU BYL SKVĚLÝ PAN VÁCLAV KRÁL KTERÝ UMĚL SESTAVIT PARTU SKVĚLÝCH OSOBNOSTÍ - ŠEFKUCHAŘEM BYL PAN LEOPOLD SCHNEIDER, KTERÝ VAŘIL NA EXPO 6 7 V KANADĚ .... ŠARMANTNÍ PAn VRCHNÍ KAREL BEČIČKA BYL ZVÁN JAKO POSILA , KDYŽ BYLY BRNĚNSKÉ VELETRHY .... LUDVÍK VAŠÍČEK ŠEF RECEPCE - OVLÁDAL TOLIK JAZYKŮ , ŽE JSME ŽASLI - AŽ PO LETECH JSEM SE DOVĚDĚL , ŽE BYL RADISTOU U 31O . PERUTĚ V ANGLIII... ŠKODA, ŽE NÁRODNÍ DŮM UŽ NEPLNÍ SVOJI FUNKCI - ANTONÍN DVOŘÁK , KTERÝ BYL PŘI POKLEPU NA ZÁKLADNÍ KAMEN BY BYL VELMI SMUTNÝ ... SNAD SE V BUDOUCNU DALŠÍ GENERACI PODAŘÍ OŽIVIT TENTO KDYSI TAK BÁJEČNÝ HOTEL .. IVAN PROSTĚJOV- NA VEJMINKU
Dina HK|Promiňte mi ,ale to počítání na minuty,je velmi nepříjemné ,vnáší to do poslechu nervozitu ....omlouvám se a přeji hezký večer Dina
mail 3|Dětství...spousta nejrůznějších her a úžasných dětských dobrodružství. Pro mne nezapomenutelné období mého života. Momentálně starobní důchod....klid, pohoda a už jen vzpomínat. Je na co. Zdravím všechny.
Helena|Pro mě nejkrásnější léta byla moje svatba a narození mých 2 synů,kteří nám dodnes dělají radost.. To by mohlo znít stručně,ale myslím,že spousta žen-maminek to tak má. Zdravím všechny ponocníčky a Vás paní Zorko-Helena
Dana|Dobrý večer paní Zorko. Zdravím i všechny posluchače. Já si myslím, že všechna léta byla dobrá, já to beru pozitivně. A co očekávám od let budoucích? Jen to, že chci být zdravá - tedy v rámci možností, chci se dožít alespoň tolika let, jako moji rodiče, což je tedy hodně a ještě bych moc chtěla, aby mi Pán Bůh zachoval pořád zdravý rozum a taky zdravé nohy, abych nemusela sedět doma a užila si krásu kolem sebe. Stojí to pořád za to. A přeju to všem posluchačům.
,,,mail 1|Dobrý večer Jsou dvě báječná období v životě lidském. Dětství, kdy člověk všechno smí a důchod, kdy nic nemusí. Prožívám to druhé. Ráno mě nebudí budík, ale slunce. Vstávám s pocitem že si můžu celý den dělat co chci. Tak třeba dnes. Napadl sníh a já nemusím do městské šedé břečky, ale mohu vytáhnout běžky a odjet do lesa. Vyměním tak smog města za bílou pohádku a nemusím čekat na dovolenou. Pokud jsem chodila do zaměstnání, byl pro mne nejkrásnější okamžik dne uléhání do postele. Zaměstnaná matka tří dětí. V důchodu je pro mne nejkrásnější okamžik dne vstávání. Těším se na každé nové ráno a je jen a jen na mně, jakou činností, nebo zábavou si naplním den. Zdraví Marie z Olomouce
Helena + Matylda|Kompletní nabídku spokojenosti a štětí , nabízela příroda se součástí, hořkých i sladkých vůní lesů, vod a strání. Měla jsem hektický pracovní život. Zklidnila jsem se, pocit osvobození a štěstí , když sedím na břehu řeky, voda obtéká mé unavené nohy v řece, sedím v tichosti, je to ten pravý klid, a vzpomínám na druhý konec, kde jsem byla u pramene Odry. Vždy hledám SLUNCE a jeho teplo, hvězdy nebo Měsíc, relaxuji podle času a ročního období, doma medituji, že jsme všichni včleněni do komplexu a jsme součásti Vesmíru.
Marta z Pardubic|Dobrý večer! Nejšťastnějším obdobím mého života byla 60.léta minulého století. Byly to začátky manželství, zařizování bytu a narození krásných a zdravých dětí. Byli jsme s manželem spokojeni i v zaměstnání,děti ve školce. Pobývala u nás babička ,tak jsme mohli jít za kulturou,kino,divadlo,koncert či ples. Babička četla dětem nekonečné pohádkové příběhy a my měli čas na zábavu a na přátele. Vím,že se tyto šťastné roky nemohou vrátit,ale ráda na ně vzpomínám i teď,kdy už žiju sama a navštěvují mě moji čtyři pravnuci.
Frantisek svaricek|Dobry vecer p. Zorko a posl.N.L.Podle mě,nejštastnějši léta proživám v součastné době i když už je osmdesátka na krku.V těchto letech si uživáme vnoučat i pravnoučat a celkem v pořádku celé rodiny.Hlavně mám zasebou obdobi kdy člověk stále něco musel,dneska jeto tak,když se mě chce tak to dělám.Dneska si připadám jako sportovec,ktery si přidává k výkonu po centimetru,a já zas den po dni.Doufám že překonám i toto nepřiliš dobré obdobi,to přeji všem lidem.Ještě jednou vás zdravi František ze Zidlochovic,
Alena|Dobrý večer paní Zorko Vám a samozřejmě i všem posluchačům. Já jsem v podstatě pohodář, takže nemůžu říct, že bych měla špatné období. Vždycky jsem se snažila všechno si tak nějak nebrat vážně, nejhorší období bylo, když jsme se s manželem rozváděli, tak na to nerada vzpomínám, ale pak se to "nějak" ustálilo a vyřešilo. Teď je manžel nemocný a už to měnit nebudeme a ani vlastně nemůžeme. Akorát mne mrzí, že pořád musíme být doma a ještě mám strach, abych ho nenakazila a nebylo hůř. A tak vezmu svíčku, jdu za maminkou na hřbitov, poprosím ji, ať tam na nás z obláčku dohlíží. No a tak si teď v zimě vezmu album, prohlížím fotky a vzpomínám na báječná léta, když třeba byly na dědině hody, chodili jsme v kroji, tančilo se, zpívalo, nebo když jsme s kamarádkou pořádaly v zaměstnání zájezdy a projezdili jsme velkou část Evropy. Tak to bylo to šťastné období. To bych třeba vrátila, krásné léto, bezstarostnost na dovolené, pohodu, přátelství. Přeji všem hezký vzpomínkový večer.
Blanka Plechatá|Dobrý večer všem. Nejbájecnější léta mého života bylo když jsem vyšla základní školu s začala chodit do prváku střední školy. Připadala jsem si strašně svobodná poznávala jsem první lasky,měla jsem spoustu kamarádů a kamarádek,jezdila jsem na čundry chodila na čaje. Je to už neuvěřitelný Ch 50 let a moc ráda bych se do těch let vratila. Nehrozily žádné choroby ani snad nebyly hrozby válek a nepokojů. Nebyly mobily ani počítače. Dnes bych v tomto světě ale mladá být nechtěla. Zdrav všechny Blanka z Přeloučska.
Sváťa z Brna|Dobrý večer vám všem.Báječná léta jsou léta na která často a rádi vzpomínáme.Prohlížím fotky,videa a zejména už několkrát vzpomínanou Kroniku , vedenou or roku 1973 a týdenně doplňovanou.Báječná léta si mnohdy člověk uvědomí až mnohem později.Vzpomínám na 60.léta která byla zejména pro nás, lidi zabývající se kulturou,přímo neskutečná a dlouho jsme z nich čerpali nápady do různých soutěží i pro organizování kulturních akcí.Báječná léta byla i výchova dcer , kdy jsme je snažili připravit pro život , což se docela podařilo.Pro mne byla báječná léta i činnost sportovního a kulturního referenta na Vranovské přehradě.Teď se nějak báječná léta vytrácejí z mnoha důvodů.Tak vám přeji aspoň báječnou Noční linku s báječnými moderátory a všem báječnou dobrou noc váš Sváťa Poznámka toto je můj 150 příspěvek do Noční linky
Marcela|dobrý večer paní Zorko,báječná léta považuji za dobu když jsme s dědečkem byli já a můj brácha na zahradě, když člověk cítil tu vůni čerstvě posekané trávy, když jsme óbstarávali s dědečkem domácí zvířata . Jako králíky, a slepice . Když si s námi dědeček hrával , nebo když jsem slyšela hrát dědečka na klavír. Další moje báječná léta , když jsme jezdili s rodiči na chalupu do Roztok u Jilemnice. Když jsmemohli u toho baráku běhat po zahradě , pinkat s balonkem o barák , mohli jsme koupat se v bazénku , nebo když jsme běhali po celém baráku. Když jsme tam spali ve spacáku, pod tou nejtlusčí peřinou , které se říká duchny . Když se tam v baráku zatápělo ještě v kamnech s názvem Petry . Nebo když jsem od dědečka slyšela hrát na klavír skladbu , kterou mám i po několika letech v hlavě, - balada pro Adélku. Když jako dítě jsem si to mohla také vyzkoušet co to je hrát na klavír. Ale to víte, jako dítě - prstoklad jsem neznala, takže jsem si jen tak vyťukávala tony , no vyťukávala tenkrát to nebylo pomalu ani vyťukávání . Spíše takové že to nemělo ani hlavu ani patu. Kolikrát mi bylo vysvětleno že se do klavíru nemlátí. Ale postupem času jsem tomu propadla více. Protože jsem měla a mám dobrou paměť na pěvecké texty , a mám hudební sluch, tak jsem si začala vyťukávat skladbu, kterou jsem slýchala na rádiu. V té době třeba skladbu od Pavlíny Filipovské - Včera neděle byla. Když jsme seděli spolu já a dědeček u klavíru. Nebo když jsem v tom pokoji jen tak ležela na té válendě , a on hrával a on hrával skladby . Nebo když jsme se s bráchou každou chvíli pošťuchovali , a házeli po sobě poštářema. Tzv. mazlíkama . Když jsme měli za hračky mončičáky , nebo když jsem dostala hrací žehličku.Když pořád dokola hrávala skladbu Pro Elišku od Beethovena . Když mě táta učil jezdit na kole.No dalo by se pást možná více ,ale to by na delší dobu. Zkrátka vždycky se najdou ty nejkrásnější léta, Marcela z Děčína
franz|pokud mám nyní říct , které období, čas...bylo pro mne nej, tak musím sdělit, že je to ovlivněno dnes pohledem mého nynějšího věku řeknu, že nebylo dne, kdyby jsem si měl stěžovat, jsem na světě rád, jak řekl již někdo přede mnou za dob studií mi sdělil jeden host pohostinství, té nejnižší cenové skupiny, že jsem dítě štěstěny a já tomu pravěpodobně uvěřil a věřím stále, každý den je pro mne svátek možná se mi daří rozlišovat co je podstatné a co ne a co tedy není, tak se tím nezabývám a ten kdo mne nepřesvědčí, že ta jeho cesta je to nej, tak si jdu cestou svou i kdyby byla trnitá a kemenitá, je to pak jenom moje volba všem posluchačům přeji jen a jen ty dny v životě, kdy si můžete rozhodovat a volit jen a jen tu svoji cestu a budete spokojeni a usínat s úsměvem na tváři a s klidem v duši, to vám přeje franz