Smlouva je jednoduchá: žádná práva, jenom povinnosti! Pokud kývnete, bude z vás mistra světa

„Má neuvěřitelné charisma, dnes už to je to s odpuštěním dědoušek v letech, který si vytáhne kalhoty trošku výš, než je nosil dřív, ale když vstoupí do místnosti, je ho plno,“ vypráví Vladimír Pajič. „Hrát ve filmech jako on mě nelákalo, já jsem chtěl být největší, nejsvalnatější a největší zvíře s největšíma bicepsama, což se bohudík nebo bohužel nestalo. Dnes dělám ty nejlepší z ostatních.“

Kulturistika není sport, ale životní styl

Jeho začátky byly především o přebírání zkušeností od starších příznivců kulturistiky. „Nebylo vybavení, ale i dneska mám kluky, kteří jsou mistři republiky a cvičí doma v garáži. Není to o tom, že máte v posilovně ty nejdražší a nejlepší stroje a že je posilovna největší. Je to o té vůli a je to o tom, že chcete. To je podle měl nejdůležitější,“ říká Vladimír Pajič a dodává, že vlastně není sport, ale životní styl.

„Aby se člověk v kulturistice dostal na vrchol, musí mít určité genetické dispozice. Jenom samotná genetika nestačí. Trénink, strava, doplňky výživy, regenerace, bez toho z vás mistr světa nebude. Musíte chtít, můžete mít skvělého trenéra, ale bez vaší vůle, bez stanovaného cíle a vize, kam to chcete dotáhnout, z vás nic nebude. Můžu vám držet pistoli u hlavy, můžete mi platit sebevětší peníze, pokud tam není to ´CHCI´, tak se nic nestane,“ vysvětluje Vladimír Pajič.

Dnes má Vladimír Pajič klientelu po celém světě

Vladimír Pajič jako osobní trenér působí nejen v Čechách, ale po celém světě. „Nedávno jsem se odstěhoval do Prahy, s nadsázkou říkám, že to je kvůli tomu, abych měl blíž k letišti. Už v době, kdy jsem působil ve Žďáře, se nám začalo na mezinárodní scéně dařit. Za těch šestnáct let jsem vychoval nepočítaně mistrů republiky i světa. Tím, že jsem začal být známý na mezinárodní scéně, plus působím také jako mezinárodní rozhodčí IFBB, otevřely se dveře do světa. Dnes už mám klientelu na celém světě. Spojené státy, Kanadu, Velkou Británii atd.“

Dá se to řešit přes skype, ale někdy prý musí sednout do letadla a letět za klientem. „Pokud je někdo v zahraničí, tréninky dostane natočené, správné provedení cviků. Ale dokud s klientem trénink neprojedeme, nic od nás nedostane,“ říká nekompromisně Vladimír Pajič a nebojí se jít ještě dál. Se svými klienty uzavírá smlouvu.

Smlouva je otrokářská. Žádná práva jenom povinnosti, ale jinak to nejde

„Smlouva je strašně jednoduchá, jak jim říkám. Je otrokářská, nemají žádná práva, mají jenom povinnosti. Když řeknu: skoč z okna, mají právo se zeptat: kolikrát. Ono to jinak nefunguje, pokud s někým spolupracujete, nemůže poslouchat dalších deset lidí. To nejde. Netvrdím, že moje pravda je dogma, kdyby byla, existuje univerzální člověk. Ke každému člověku si musíte najít zvláštní přístup, zvláštní cestu, aby se dostal k těm výsledkům,“ vysvětluje osobní trenér s mezinárodní licencí Vladimír Pajič.