Šestnáctiletý dělostřelec vyrobil model děla z bronzu. Vydrželo i výstřel
Šestnáctiletý dělostřelec vyrobil model děla z bronzu. Vydrželo i výstřel
Teprve šestnáctiletý Matyáš Dařbujan z Třebíčska si řekl, že namíchá bronzovou slitinu, ze které naši předkové odlévali děla.
Zkoušel, zkoušel, až se mu to podařilo. Jeho přátelé z jihlavského Spolku přátel dělostřelby se už těší na větší ráži.
Kování a práce s dřevem
Matyáš Dařbujan má ke kovu blízko. Jeho otec má dílnu na Moravskobudějovicku. Syn se sice úplně nepotatil, řemesla se ale nebojí. „Spíš jsem zkoušel kovat nebo práci se dřevem,“ říká Matyáš, který v současné době studuje gymnázium.
Jeho zájmy každopádně směroval rodinný přítel David Kočka, který mu představil činnost a členy Spolku přátel dělostřelby v Jihlavě. „Stačilo pár výstřelů z originálních hmoždířů,“ směje se David Kočka. Matyáš se stal členem spolku a rozhodl se, že se pokusí vyrobit bronzovou dělovinu, a z ní později funkční dělo.
V elektrické peci
Výroba samozřejmě probíhala v otcově dílně. "Využil jsem elektrickou pec, která je určená ke kalení," říká. Bronz je slitina mědi a cínu. bylo ale třeba určit správný poměr. V literatuře Matyáš našel pouze informaci o tom, že v dělovina by měla obsahovat 8 - 10 procent cínu. Sám začal s větším množstvím cínu. "Bylo to příliš křehké, takže jem musel přidávat měď, abych se dostal na těch deset procent," popisuje. Výsledný prototyp má ráži 9,5 milimetru.
Bronzovou hlaveň bylo samozřejmě nutné otestovat. „Vzal jsem kus špalíku, který sloužil jako lafeta. Připevnil jsem to pomocí dvou železných pásků,“ popisuje proces, který se odehrával doma na dvorku. „Použil jsem 2,5 až 3 gramy střelného prachu. Místo ucpávky jsem použil kus papíru,“ pokračuje.
Pokus se podařil a Matyáš Dařbujan už teď pomýšlí na větší ráži. Z toho mají samozřejmě radost i jihlavští historičtí dělostřelci. Ti totiž svá děla, hmoždíře, pušky a píšťaly zatím vyráběli z oceli. „Ta bronzová dělovina má opodstatnění v průběhu staletí, ale myslím si, že ocel je ocel. Je to daleko bezpečnější,“ vysvětluje David Kočka.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
