Šárka Mašová: Na rybě plné parazitů jsme si smlsli
„Prostě jsem našla mrtvé káčátko, které nepřežilo po vylíhnutí u babičky, tak jsem se do něj podívala. To jsem byla opravdu malá, bylo mi deset. Vzala jsem nůžky a nůž a chtěla se podívat dovnitř,“ přiznala svoji první pitvu Šárka Mašová. O budoucím povolání bylo rozhodnuto. V současné době pracuje jako biolog parazitolog při Masarykově univerzitě v Brně. V Tandemu Tamary Peckové vyprávěla o svém vědeckém pobytu na ostrově Jamese Rosse na Antarktidě.
„Na škole pracuju jako biolog parazitolog. Jsem převážně parazitoložka. Když jsem byla v Antarktidě, to jsem byla chvilkami i rybářka, protože jsem si sama musela nachytat hostitele, abych je mohla dál zpracovat, trošku se to překrývá,“ nechává nahlédnout do svého oboru drobná žena.
Antarktida je podle Šárky neuvěřitelně nádherná „Chybí tam stromy, je to holá krajina, na okrajích rostou mechy a lišejníky, sem tam nějaká zelená. Není to tam tak pusté, jak by se mohlo zdát. Ale když přilétáte na Antarktidu, je to pustina nekonečné bílé plochy, okraje tmavé, kamenité, do toho moře...Člověk je plný očekávání, co tam všechno dokáže najít, objevit. Dohromady je to odzbrojující pocit,“ vyznává se Šárka Mašová.
„Byla jsem tam hledat parazity v rybách. Jenže při březnovém pobytu bylo moře zamrzlé dost kilometrů daleko od ostrova. Když jsme přilétali, šlo mi hlavou: co já tady budu dělat. Pro ryby jsme chodili sedm nebo osm kilometrů kamenitou krajinou. Taková horská túra, museli jsme slaňovat k malé kaluži vody, kterou jsme tam měli otevřenou. První rybu chytil ichtyolog Pavel Jurajda holýma rukama. A ta byla plná parazitů, na té jsme si pak při pitvě pořádně smlsli,“ směje se Šárka Mašová.
Co vlastně v Antarktidě pitvala? „Hlavně ryby z čeledi Nototheniidae, to jsou speciální ryby, které žijí pouze v Antarktidě. Vznikly ze společného předka, který dokázal přežit zamrznutí, mají něco jako fridex v krvi, takže nezamrznou. Dokážou žít v chladných podmínkách,“ popsala odbornou část práce v terénu.
Na Antarktidě byla už podruhé. Měla pocit, že se vrací domů. „Dokonce jsem si tam nechala přezůvky. Takže tam na mě čekaly bačkůrky,“ usmívá se Šárka Mašová, která se těší i na práci v laboratoři.
„Když má člověk v ruce ty vzorky, tak vzpomínáte, co jste zažila. Já dělám s elektronovým mikroskopem a když toho červa zaostřuji a najednou ho vidím jako první člověk na světě. Vypadá úplně úžasně, jsou vidět detaily. Je to jako objevování nové krajiny, i když pitváte ryby,“ vyznává se Šárka Mašová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
