První Jeep slaví 75. výročí

24. září 2016
Motorsvět

Před 75 lety, na podzim roku 1941, vyjel na bojiště druhé světové války první Jeep. Tehdy pod označením Willys. Dodnes na silnicích a hlavně v terénu potkáme jeho nástupce Jeep Wranger. Požadavky americké armády před pětasedmdesáti lety zněly - lehký terénní automobil s pohonem všech čtyř kol o maximální hmotnosti šest set kilogramů, který by uvezl až tři sta kilo.

Soutěž tehdy vyhrál Jeep Willys. A ten první se ukázal světu tak, že vyjel schody k washingtonskému Kapitolu. Jeho jméno Jeep si mnozí spojují s postavičkou psa z komiksu Pepek námořník. Jméno přetrvalo dodnes a dlouhá léta bylo synonymem pro pohon všech čtyř kol.

Při srovnání dědečka ze čtyřicátých let minulého století a dnešního Wranglera zaujme spotřeba. Původní vůz si vzal 10 litrů na sto kilometrů, Ten dnešní není úspornější, jak by se dalo čekat, ale v terénu mu musíte dát na sto kilometrů i patnáct litrů. A to měl starý Willys jen tří stupňovou převodovku.

Do dnešních dnů ale potomkům válečných Willysů zůstalo sklápěcí přední okno a odmontovatelná střecha a dveře. Pokud byste si dnes chtěli koupit Jeep Wrangler, tak za dvacet let starý dáte sto šedesát tisíc a cena těch nejnovějších převyšuje milion korun.

Parkování auta na dálku pomocí mobilu

Doba, kdy se na dálku řídí jen modely aut, už je dávno pryč. Automobilky se předhánějí ve vývoji inteligentních systémů umožňujících řízení aut bez řidiče. Některé z nich vznikají dokonce v České republice, třeba parkovací systémy. Náš reportér si vyzkoušel novinku – parkování auta přes mobilní telefon.

Na testovacím polygonu v Milovicích jsme si vyzkoušeli, jak auto zaparkovat pomocí mobilního telefonu. „Na obrazovce můžete vidět hledání slotu. V tuhle chvíli auto hledá, objevilo se tam místo k zaparkování. Teď svítí písmeno P a to znamená, že jsme dostatečně vzdálení od místa na zaparkování a auto je schopné spočítat trajektorii, kterou se do toho místa dostane,“ vysvětluje Zdeněk Táborský, který vyvíjí systémy automatického parkování.

Sahá pravou rukou do kapsy a vyndává si mobilní telefon. Chystá se vystoupit z auta. „Důležité je odejít s klíčky, ty nesmějí zůstat v autě.“ Já jsem ale zůstal sedět v autě na místě spolujezdce. Představte si to. Sedíte ve vozidle, kolega je venku, kroutí prstem po mobilním telefonu, auto samo jede, volant sám zatáčí a auto parkuje, aniž by řidič musel sedět za volantem. Zdeněk Táborský mi ukazuje aplikaci, která vám pomůže zaparkovat auto. „Ta se automaticky spustí, v případě, kdy je auto ve stavu, kdy má aplikace naskočit.“

Je hezké, že po mobilním telefonu jezdím prstem a sleduji, jak auto samo parkuje, ale podle čeho se auto orientuje? „Systém je postaven na bázi signálu, který dostáváme z ultrazvukových senzorů. Máme šest senzorů umístěných vepředu i vzadu,“ popisuje systémový inženýr Alexander Zubkov a dodává, že auto skenuje okolí až do vzdálenosti čtyř metrů. Pokud by tam vjelo jiné auto nebo se objevila jakákoliv jiná překážka, například by tam vběhlo dítě, systém by zareagoval a auto by samo zastavilo.

Celý pořad si poslechněte v přiloženém audiu.

Spustit audio