Při výlovu rybníka je nejdůležitější strojení, musí se udělat přesně na čas
Strojení, jadření, brakování, řešátka, tyhle krásné výrazy dali českému jazyku rybáři a jejich výlovy rybníků. Při nich je velmi důležité strojení. „Vypouštění rybníka podle jeho velikosti trvá čtyři až dvacet dnů. Přistrojení rybníka je potřeba udělat na čas, pokud budete mít v rybníce o dvě tři hodinky vody víc, než je potřeba, bude to logistický problém. Strojení je důležité poslední noc udělat přesně, jinak se vše prodražuje. A taky je to důležité z hlediska kyslíku,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Josef Nikl z chotěbořského Rybářství Vysočina.
Přistrojení rybníka, jak se říká, může být mnohdy velmi komplikované. „Může pršet, může mrznout, to vše práci ovlivní. U některých strojení se vyspíte a u některých nezamhouříte oko, musíte čistit mříže v požerácích, protože se zanáší listím. Někdy je to náročné, když tam jste jenom v autě, je mínus deset, mínus patnáct stupňů a vy z něj musíte každých deset minut vylézt, obout si lováky, vlézt po pás do vody, a vyčistit, co je potřeba. Někdy to je opravdu výživné.“
Při výlovu rybníka se musí šetřit s vodou
Dnes se loví na podložní sítě, které se večer před výlovem natáhnou na dno rybníka v lovišti. „Pak se udělá sháňka, kdy se ryby seženou zároveň s vypouštěním zbytku vody z rybníka na podložní síť a ta se pak zvedne. S vodou se musí šetřit, aby zbytek ryb nezůstal na blátě. Podložní síť se proto natahuje vícekrát, záleží na velikosti rybníka,“ vysvětluje Josef Nikl.
Zvedání sítě se říká jadření, po něm následuje brakování. „Ryby ze sítě se vydávají na braky nebo řešátka, to jsou takové kulaté kožené nádoby, tam se ryba třídí a pak se brakuje do kádí, a z kádí se vydává na bedny na autech a odváží se buď na sádky, nebo do komorových rybníků, kde zůstanou do dalšího roku nebo putují na prodej,“ popisuje výlov rybníka Josef Nikl a dodává, že při výlovu mají přednost vnímavější druhy ryb, kyslíkově náchylnější. „Přednost mají candát, okoun, ty jdou jako první, pak maréna, štika a kapr drží trošku déle, ten může chvíli počkat.“
Dnes jsme při výlovu rybníka relativní v suchu
Je při výlovu rybníka rybářům zima? „U větších rybníků začínáme za ranního kuropění, končí se ve čtyři odpoledne. Záleží, co děláte. Pokud taháte keserem ryby ze sítě, je vám i v mínus patnácti stupních teplo. Horší to je při brakování, tam jenom stojíte a ryby třídíte a je to náročné na nohy. Nebo pokud jste na autě a nakládáte vaničky na bedny, to je horší, ale pokud jste v blátě, zima vám není.“
Technologie výlovů rybníků se po staletí nemění. „Velkým pomocníkem je samozřejmě elektřina. Můžeme mít nakladače pod elektřinou, což je velká fyzická úleva. A materiály, ze kterých je vyrobeno oblečení. Dřív byly lováky kožené, byly těžké a také propouštěly vodu, dnes jsme relativně v suchu.“
Ze sladkovodních ryb podle Josefa Nikla chuťově vede okoun
A rybí tip od rybáře s třicetiletou praxí? „Podle mě je ze sladkovodních ryb chuťově nejlepší okoun. Na másle, na kmíně. Nejjednodušší recepty jsou nejchutnější. Druhá ryba na mém seznamu je candát a pak už kapr, podle mě. Spousta lidí chuť ryb přeráží kořením, ale to je podle mě škoda. Máslo, kmín, bylinky.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
