Práci vám ušetří přírodní zahrada
Pod pojmem zahrádka si každý z nás představuje něco jiného. Někdo vidí spoustu zeleniny, jiní zase vzorně sestřižený trávník, okrasné rostliny a prostor k relaxaci. A právě o odpočinkových zahradách jsem si povídali se zahradnicí Evou Stokláskovou.
„Odpočinková zahrada musí vypadat podle představ člověka, který tam má odpočívat,“ říká host. A představy lidí se liší. V každém případě by na takové odpočinkové zahradě měl být prostor k sezení, ležení, ale třeba taky ke sportovním aktivitám. Odpočinková zahrada je prodloužení vašeho obýváku dál do zahrady, abyste tam byli co nejvíc a pohybovali se tam.
Lidé často chtějí velkou zatravněnou plochu
„Sice je to dobrý prostor na ležení, ale na práci je nejhorší. Já říkám nejhorší plodina v zahradě je trávník. Buď ho sečete, přihnojujete, zalíváte, pořád se mu věnujete. Tyto travnaté plochy bych omezila na minimum. A to je těžké lidem vysvětlit, že tam mají mít různě rostoucí rostlinky, volně rostoucí keříky, květinky a podobně,“ říká Eva Stoklásková.
Trávník můžete nahradit tzv. přírodní zahradou
„Už asi tak pět, šest let se propagují přírodní zahrady ve stylu volné přírody. Tak, jak to naroste, tak to necháváme. Při zakládání přírodní zahrady se vysévají speciální směsi, luční kvítí, můžete si vybrat různé barvy, různou sestavu, skladbu rostlin. Doporučujeme i hodně ovocných keřů a stromů, kdy strom udělá stínové pole, takže tam máte pohodičku a klid,“ radí host.
Relaxační zahradu si můžete udělat i na balkóně
„Záleží na šikovnosti majitele, bytu, na velikosti balkónu, natočení na světovou stranu, jestli tam hodně svítí sluníčko, nebo je to jenom východní nebo západní strana. Podle toho se dá naprojektovat výsadba zeleně, nebát se velkých truhlíků, protože zásoba země a vody je limitující,“ říká Eva Stoklásková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
