Potápěči pod vodou pracují pohmatu, ten ale ve speciálních rukavicích skoro nemají

Oblek musí být kompletně vodotěsný, od toho se také odvíjí cena. „Minimální cena je třicet tisíc, ale pracovní může stát i sto tisíc. Tepelnou izolaci v podstatě tvoří vzduch a oblečení, které máme na sobě. Na rukou máme rukavici vyrobenou ze směsi latexu a pryže, cit z rukou absolutně zmizí. Jako když máte palčáky v zimě a teď v tom máte šroubovat, svařovat a něco rozmontovávat a tak,“ usmívá se Richard Gardlo.

Buď v ruce nemáme cit, protože máme rukavice, nebo že jí máme zmrzlou

I když je někdy potřeba pracovat s milimetrovou přesností, většinou se potápěči pod vodou perou s většími věcmi. „Pokud práce vyžaduje přesnost, vezmeme na chvíli mokré rukavice, nebo pracujeme bez nich. Tady nás ale omezuje tepelný komfort, který v téhle situaci nemáme. Buď v ruce nemáme cit, protože máme rukavice, nebo že jí máme zmrzlou anebo obojí,“ směje se Richard Gardlo.

Jako každý potápěč i Richard Gardlo začínal s pracovním potápěním kontrolními činnosti na hrázích, nebo rybnících na vypouštěcích česlech a hrázích. „Pak to pokračovalo drobnými opravami, výměnami. Nejčastěji se na nás lidé obracejí, že se jim zablokují výpustě. Utrhnou se jim lana nebo řetězy a nemohou rybník otevřít a vypustit,“ vysvětluje Richard Gardlo a dodává, že důležitá je bezpečnost.

Nejmenší věc, kterou pod vodou našel? Hodinky

„Aby nás to nepřisálo, nebo nezabilo. To se může stát i v třímetrové hloubce. Když vytáhnete špunt v téhle hloubce, tak už nevylezete. Úvazy, druhý potápěč, to je samozřejmé, ale hlavně se snažíme tlak vody eliminovat tak, že na druhé straně hráze zastavíme přívod, nebo odtok vody a počkáme, až se vyrovnají tlaky a pak teprve můžeme zařízení rozebrat,“ upozorňuje Richard Gardlo.

Mnoho pracovních ponorů také obnáší hledání ztracených věcí. „Nejmenší věc, kterou jsme našli, byly hodinky, to jsme si vzali na pomoc detektor kovů. Bylo to v rybníce. Byly to hodinky drahé, jejich majitel věděl, kde je zhruba ztratil, trvalo to asi dvě hodiny, ale podařilo se.“

Plamen pod vodou udržuje kyslík

Pod vodou se dá pracovat s jakýmkoli náčiním. „Mechanické můžeme vzít pod vodu všechno, hlavně ho nesmíme ztratit. Co se týká elektrického, můžeme vzít elektrody a elektriku a za pomoci kyslíku můžeme pálit kovové předměty, odřezávat, někdy i svařovat. Je to náročné. Musíte mít zařízení, které vám dodává kyslík a proud, který se postará o to, že zažehne jiskru a kyslík udržuje plamen a pálíte kovové předměty,“ vysvětluje Richard Gardlo a dodává, že potápěč má pod vodou to nejnutnější, všechno ostatní se táhne hadicemi z hladiny.

A co viditelnost? „Většinou nulová, pracujeme poslepu, pohmatu. Jednou jsem šrouboval výpusť rybníku v Třeboni, tam nebylo vidět vůbec nic. Měl jsem celou dobu zavřené oči, dělal jsem to pohmatu, trvalo to přes hodinu, ale zase si tam odpřemýšlíte spoustu věcí,“ usmívá se jihlavský potápěč Richard Gardlo.