Podle počtu policistů a chování psů poznáte, jak se v zemi můžete chovat, říká cestovatel Jiroušek

21. listopad 2016

OBSAHUJE FOTOGALERII! Madagaskar byl jeho dětský sen. „Madagaskar studuji odpradávna. Madagaskar, to je mekka zoologů, před 60 miliony let se oddělil od Afriky, dál pluje na východ. Každý rok dva centimetry, já to neměřil, ale až tam pojedu za deset let, tak to změřím, mám na foťáku GPS, tak to zkontroluju, jestli se hnul o dvacet centimetrů,“ smál se v Dobrém dopoledni jihlavský cestovatel a fotograf Vladislav Jiroušek, který se před pár dny z ostrova v Indickém oceánu vrátil.

Byl připraven na všechno, kolegové mu říkali, že 95% země je zničeno, vypáleno. „Vypaluje se pořád, ale těch 5 procent stojí za to. Ty deštné lesy, které tam byly, nahradily všelijaké porosty, hlavně palma poutníků, která je symbolem Madagaskaru. Ostrov je zelený, je tam vlhko, je tam obrovské množství řek, to mě překvapilo. Na každém kroku každá řeka. Ta obrovská koryta se v období dešťů naplní do výšky deseti metrů,“ vypráví Vladislav Jiroušek.

Jsou tam hezký holky a vstřícný. Já myslím, že by byly vstřícné i úplně, ale já nikdy nejdu do úplně

Déšť zažili dvakrát, v hlavním městě byla během půl hodiny auta pod vodou. „My jsme v tom lijáku jeli, což bylo úžasný. Lidí se před deštěm schovávali pod střechy chatrčí a auta, která jela kolem nich, na ně vrhala obrovské záplavy vody. Ty lidi byli v momentě durch,“ vybavuje si jeden ze zážitků z výpravy na Madagaskar Vladislav Jiroušek.

S pěti dalšími lidmi procestoval Jiroušek severní část čtvrtého největšího ostrova světa. Za necelý měsíc se podle něj víc stihnout nedá. „Jel jsem tam samozřejmě za zvířaty, za ženskejma tam nejezdím. Ale to vám musím říct: jsou tam hezký holky a vstřícný. Já myslím, že by byly vstřícné i úplně, ale já nikdy nejdu do toho úplně. Já to na sebe prásknu teda, přivedl ji kamarád a ona se do mě okamžitě zamilovala, pak to teda zbabrala, protože řekla one thousand, to bylo to jediný, co uměla, tak jsem zjistil, že to není láska a už jsem ji nechtěl,“ směje se při vzpomínce čtyřiasedmdesátiletý cestovatel z Jihlavy.

Průvodce má vyladěné oči, bez něj bychom viděli jenom desetinu

Celou výpravu Vladislav Jiroušek organizoval, spolupracoval s francouzskou cestovní kanceláří. „Měli jsme fantastické průvodce, já jsem je ani jednou nenachytal na chybě. Všude věděli vědecký názvy od těch nejmenších žabiček. Znám dost, ale tam jsem plaval, to jsou taková kvanta druhů, ale ty průvodci mně to určili. Když jsem to kontroloval doma, tak to určili dobře. Bez průvodce nevidíte nic, ti plazi mají takovou kamufláž, tam třeba je gekon připlácnutý na kmeni, jste dvacet centimetrů od něj a nevidíte ho. Ten průvodce má oči vyladěný. Kdybychom tam šli sami, tak vidíme desetinu toho, co jsme viděli,“ vypráví Vladislav Jiroušek.

Všichni tvrdí, že Madagaskar je Afrika, já se tam ale cítil jako v Asii

Madagaskar je vnímán spíše jako africký stát, Vladislav Jiroušek si to nemyslí. „Já mám Asii pod kůží, ale v Africe jsem byl taky hodně. Já se tam cítil jako v Asii, lidi jsou sice tmavý, ale jenom pro příklad: bubny tam mají asijský, čluny katamarány taky asijský, teď pracuji na Nusa Peridě, tak to vím. Je tam patrná spousta asijských prvků. U nás si pořád myslíme, že Madagaskar je Afrika, ale já už si to nemyslím.“

Na svém kontě má Vladislav Jiroušek 92 zemí, a všude se řídí podle toho, jak moc jsou ozbrojeni policisté, kolik jich je a taky, jak se chovají místní psi. „Když přijedete do země, kde je policista na každém rohu a má brokovnici s krátkou hlavní, tak se tam bezpečně cítit nebudete. Když vidíte policistu s holýma rukama, tak tam žádná kriminalita není. To je jeden aspekt a ten druhý jsou psi. Pes, který vás kousne, je ten, po kterých lidi hází kameny a jsou na něj zlí. Kde můžete psa pohladit, to je země, kde jsou hodní lidé.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio