Platnéř Mojmír Vrtal: Nejlepší je nevymýšlet vymyšlené

30. říjen 2013

Hostem v Tandemu Tamary Peckové byl platnéř Mojmír Vrtal. Do studia dorazil i s částí zbroje. Jezdeckou přilbou s hledím a rukavicemi. „První kousek jsem vyrobil před dvaceti lety. Byla to plátová noha a byla nepoužitelná. Bylo to složeno ze čtyř dílů. Vlastně se v ní vůbec nedalo chodit,“ vzpomíná na své začátky platnéř Mojmír Vrtal.

V osmnácti letech se dostal do skupiny historického šermu, peníze na zbroj tenkrát nebyly, proto se členové pokoušeli zbroje vyrábět sami. Inspirovali se fotografiemi ze zámků a hradů. „To bylo experimentování, pokus, omyl. Nešlo nám nic. Sháněly se náměty z historických filmů zahraničních. Já jsem naštěstí vyučený zámečník, základy jsem měl.“

  • Mojmír Vrtal,
    platnéř
    " style="">
    Mojmír Vrtal,
    platnéř
    " style="">
    Mojmír Vrtal,
    platnéř
0:00
/
0:00

Jsem vlastně krejčí

Před samotnou výrobou musí Mojmír Vrtal vytvořit šablonu z papíru. Přenese ji na plech a pak už jen tvaruje. „Umím i podprsenku, vezmu metr a začnu měřit, žádná konfekční velikost mě nezajímá, musím si ten díl představit,“ směje se Mojmír Vrtal.

Zákazník musí podstoupit zkoušku jako u krejčího. „Plech není látka, která se nakrčí a nevadí v pohybu. Když je to velké, dá se to zabrat, ustřihnout, uříznout. Na zkoušku by měl přijít v oblečení, které bude pod zbroj nosit,“ vysvětluje Mojmír Vrtal.

Mojmír Vrtal zažil osm hodin ve zbroji, která váží 35 kg. Podle něj to ve středověku měli platnéři dokonale vymyšleno. „Nejlepší je nevymejšlet vymyšlený. Pokud je dostatečně velký záchod, bez odstrojení zbroje vykonáte malou i velkou potřebu,“ přibližuje platnéř Mojmír Vrtal.

Platnéřství vzniklo v průběhu 13. století a i dnes, v roce 2013, se platnéř Mojmír Vrtal uživí.

autor: Tamara Pecková