Petr Mejzlík: Ani jednou jsem si neřekl: ty blázne, ty jsi vůl, že sem lezeš

„Já si nedopřeju v závodu žádný odpočinek. Co si člověk dopřeje, to si dopřeje, to záleží na každém. Pořád vám běží čas. Já byl s výsledkem velmi spokojen. Na tenhle závod mě zlákal jihlavský Tomáš Bednář, který tam v předchozím ročníku vyhrál svoji kategorii. Jsem rád, že jsem tam byl,“ vzpomíná na letošní ročník Isramana třebíčský triatlonista Petr Mejzlík.

Israman je jeden z nejtěžších ironmanů na světě. „Ten závod je jiný v tom, že se plave v Rudém moři v nulové nadmořské výšce, vyjede se do hor nad Ejlatem asi 900 metrů nad mořem. Je tam převýšení 3 400 m. Rychlost 7 km/h do kopce a 70 km/h z kopce nebyl problém.“

Petr Mejzlík není žádný požitkář a v závodu se rozhodně nekochá, ale přiznává, že v Rudém moři se plave krásně. „Závod začínal při východu slunce a končil po západu slunce. V Izraeli je brzo tma, je tam teplo i v zimě a je tam moc krásně.“

Musíte jíst, i když nemáte hlad

„Během plavání se soustředíte na to, abyste se nenapil, protože když se napijete slané vody, otočí se vám žaludek. Podařilo se mi nenapít. Na kole je důležité hlídat si jídlo a pití. I když nemáte hlad, musíte jíst a pít. V momentě, když dostanete hlad, už je pozdě.“

Jak závodníci řeší lidské potřeby? „No to si pište, že se na velkou se chce. Během dne nejíte normální jídlo a dělá se to tak, že běžíte, odskočíte 5 metrů od trati, tam to z vás vypadne, oblečete trenky a běžíte dál. To je otázka deseti vteřin,“ usmívá se Petr Mejzlík.

Celý závod probíhal skvěle, možná to bylo i mírnou zimou

Před závodem měl díky mírné zimě skvěle natrénováno. Nebyl problém najet 90 kilometrů na kole. Také se mu podařilo 10 kilogramů shodit. Dostal se na váhu, kdy se mu do kopce výborně šlapalo a také skvěle běželo. „Cítil jsem se fantasticky během celého závodu.“

Na závod sbalí jen kolo, vybavení na plavání a na běh. „Jediné náhradní díly jsou duše. Když se vybouráte, přetrhnete řetěz, skončíte. Oni vás odvezou do cíle,“ suše konstatuje Petr Mejzlík.

Po třináctihodinovém závodu se Petr Mejzlík vydá druhý den klidně zaplavat. „Nejlepší je dát se dohromady zase pohybem.“ A jak se cítil v cíli Isramena? „Pod cílovou bránou jsem cítil mrazení po těle, chvění, to je skvělý pocit, kdo nezkusil ironmana, tak nemůže pochopit. Je to fantastický pocit. V Izraeli nám dali do ruky takový ohňostroj, to bylo skvělé,“ popisuje Petr Mejzlík.

První triatlon byl hec

Petr Mejzlík začínal před 45 lety sportovní gymnastikou. Té vděčí za vše. „Přestal jsem s ní, když jsem se oženil. A k triatlonu mě dostal hec. Ve Slavkově se kdysi pořádal tento závod. Pamatuji si, že se běhalo mezi Slavkovem a Bučovicemi. Já se toho neúčastnil, ale ukazovali to v televizi. A to jsem si řekl: tuhle štreku bych si jednou chtěl vyzkoušet,“ vzpomíná na triatlonové začátky Petr Mejzlík, který má za sebou těchto závodů pětadvacet.