Páter Vojtěch Vágai: V církvi teď frčí papež František

8. červenec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojtěch Vágai, katolický kněz

Při kázáních mu pomáhá chytrý telefon, vede bohatý společenský život, chodí do posilovny, provozuje horskou turistiku a navrhuje své kněžské ornáty. Nedávno oslavil třicáté narozeniny a je první český římskokatolický kněz z romského prostředí. Vojtěch Vágai. Farní vikář a kaplan pro mládež byl hostem úterního Tandemu Tamary Peckové.

Mladý kněz hovořil o svém rozhodnutí pro kněžství. „To není záležitost jednorázová, ale denní. Člověk se rozhoduje pro svoji službu denně.“ O tom, jestli chce rodinu, začal přemýšlet při studiu Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově. „Uvažoval jsem, co by bylo mým směrem, kam bych se měl vydat. Kde mě Bůh vidí, co bych měl dělat, pro co mám dar a schopnosti. V čem je naplnění mého života,“ říká čerstvý třicátník Vojtěch Vágai.

Nejhorší není celibát, ale samota

A jak se mladý a pohledný kněz vyrovnává s celibátem? „Je to těžké, jedna z věcí, která je s kněžstvím spojena. Nejtěžší na kněžství je podle mě samota, člověk zažívá okamžiky, kdy je sám a kdy by potřeboval někoho vedle sebe. Poradit, povzbudit. Ta samota, ta je na tom nejtěžší.“

Má spoustu kolegů a přátel. Vede velký společenský život. „Jsou tři, čtyři lidi. Většinou jsou to spolubratři kněží, se kterými mám přátelštější vztah, udržuji s nimi pravidelný kontakt a s těmi starosti řeším.“

Kněz je jenom člověk a potřebuje dovolenou

O prázdninách vyráží se svými spolubratry kněžími z českobudějovické diecéze do rakouských Alp. Odpočinout si a nabrat inspiraci. „Hovoříme o osobních životech, o tom, co teď aktuálně frčí v církvi. Teď papež František, co kde udělal úžasného. Také o našich plánech. O nápadech. Je to obohacující a krásné,“ přibližuje atmosféru na dovolené kněžích Vojtěch Vágai.

Pochází z rodiny prvního římskokatolického duchovního romské národnosti v tehdejším Československu. Vojtěch Vágai starší působil jako trvalý jáhen v Českém Krumlově. Proč se jeho syn rozhodl stát se knězem a nenásledovat cestu svého otce?

Jako věřící Rom z rodiny jáhna to neměl lehké

„Nebývá to tradiční, aby se jáhnův syn vydal na dráhu kněžství. Můj otec byl trvalý jáhen, měl svoji rodinu a pak druhou rodinu, tu farnost. Mně to přišlo hrozně náročné. Člověk se nemůže věnovat oběma věcem naplno. Když jsem kněz, mohu se rozhodovat sám. A nemusím se věnovat rodině, která si to také zaslouží,“ vysvětluje důvody, proč nenásledoval příkladu svého otce sympatický kněz.

Být věřící Rom, který bydlí na faře, bylo pro Vojtěcha Vágaie hodně náročné. „Učitelé očekávali, že se budu nějak chovat. Vzhledem k tomu, co dělal můj otec, vzhledem k tomu, že jsem žil na faře. Říkali: tohle by přece neměl věřící člověk dělat. Hodně mě hlídali a dívali se na mě, jestli udělám nějakou chybu nebo něco špatného.“

Před první zpovědí jsem měl velký strach

„Když jsem šel poprvé zpovídat, měl jsem velký strach, jestli bude všechno v pořádku. Hlavně pro toho člověka. Moc jsem se za to modlil. Mám na mysli lidský přístup k tomu člověku, který se otevírá Bohu a zároveň knězi. Je to je v dnešní době moc cenné. Moc si vážím toho, že ve mě mají důvěru,“ přiznává s pokorou mladý kněz.

V současné době působí jako farní vikář a kaplan pro mládež ve farnosti Pelhřimov.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová