Gábina Černá |Já jsem naučila plést a háčkování i dceru.Do tanečních jsem ji síla i všechny šaty a v současné době pletu ponožky na 2 jehlicich co je pohodlnější než na 4 umím to ale toto je rychlejší. Všechny zdravím Gábina
Daniela z Prahy|Zdravím všechny posluchače a předpokládám, že většina z nich ještě pamatuje , jak se v zimě nosily filcové válenky a ruce se zahřívaly v kožešinovém štucílku. protože zimy bývaly kruté. K zimě patřily plesy a moc ráda vzpomínám na šibřinky, které jsem jako dítě nenavštívila, ale moje tehdy devatenáctiletá teta se na ně chystala a celá rodina pošívala tylové šaty flitry, z nichž vznikaly brusle. Byla to neskutečně piplavá práce, ale výsledek krásný.
Po válce nebylo nic, textil na body, tak se hodně přešívalo. Dvoje šaty, které už byly malé, dokázala šikovná švadlena proměnit v jedny zajímavé. Do tanečních se také šaty šily, zejména ze silonu a z taftu. Na rukách měli chlapci bílé bavlněné rukavice a některá děvčata nosilas rukavičky uháčkované z tenké příze. Často na ně vzpomínám, když si jako ochranu před covidem zase navlékám do MH D rukavice z galanterie.
V šedesátých letech jsme hodně pletly svetry pro celou rodinu. Nejen ručně, ale i na na stroji, ten býval k zapůjčení od odborářů na pracovišti.
V novém tisíciletí je oblečení v buticích a na tržištích mnoho. Každý si může vybrat. Ovšem potěšilo mě, když přišla vnučka a ukazovala mi háčkovanou čepici. Babi, teď se hodně háčkuje! Potěšilo mě, že se ruční práce navracejí. Už vím, že pod stromečkem letos budou klubka vlny.
Všem přeju dobrou noc. Daniela z Prahy
Dana|Dobrý večer. Za mého mládí, to mi bylo sedmnáct, tak se nosily kalhoty do zvonu, čím širší, tím lepší, dokázala jsem si je ušít sama, protože maminka byla švadlena. No a v současné době se taky nosí znovu široké kalhoty, takže když kouknu na fotky, je to úplně to samé. Samozřejmě se za mého mládí nosilo i mini, jako teď, takže se asi nedá tak moc zas nic jiného vymyslet. Tedy, vymyslet se dá, když vidíme nějakou zvláštní módní přehlídku, ale to jsou téméř nenositelné modely, které jsou jen na tu přehlídku.
maruškaD|Milá paní moderátorko paní Hostačná, včerejší noční linka byla úžasná,zejména volajícího s příběhem z letiště, jméno jsem bohužel zaspala.Dnes bych připomenula kaliopky, botky gondoly, monofilové šatky do tanečních, první džíny z Tuzexu a bylo to naše mládá co utíká do dáli. Dobrou noc .maruškaD /s Vámi mám dojem, že se nám vrátil pan Sladký/
Bohumír - | Paní redaktorko jste skvělá, šlapete pěkně panu Borkovi na paty, je vidět že má konkurenta. Jen tak dál. Zdravím !
franz|holt není na lidové oblečení - kroj - folklor a je vymalováno, stále jste tip top , žádné násilý, nosím to, v čem se cítím pohodlně, uniformita není můj šálek, zdraví z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, jó v čase odolescente to bylo jiné, v manžestrovém saku po tatínkovi jsem byl už pomalu chlap a kalhory rifle za 35 bonů, to byl kroj..... a za děvčici v kroji, se otočí každý ogar
Jana Jirkov|Pěkný páteční večer! Tak já se musím přiznat, že jsem nikdy nepodléhala módním trendům, vždy jsem nosila jen to, co se mi líbí, rovněž si nekupuji drahé značkové oblečení, přijde mi to jako zbytečnost. U nás máme takové 2 velké obchodní řetězce s potravinami, které však prodávají také oblečení, tak tam já nakupuji, jen trefit tu velikost bývá občas obtížné :) Coby náctiletá jsem třeba ráda nosila trička s nápisy a minisukně, ale dnes už to neplatí, už mi přeci jen není 20, takže sukně nosím již delší a trička spíše jednobarevná, proužkatá, či kytičkovaná. Dnes dávám přednost spíše pohodlnosti, takže kombinuji takovou sportovně elegantní módu. Co je však mou velkou vášní jsou svatební a plesové šaty, u nás ve městě máme půjčovnu, kolem které nikdy neprojdu bez povšimnutí, mým velkým snem je mít jednou na sobě tyto krásné šaty a tímto se hluboce skláním před švadlenkami, které dokáží takovéto šaty ušít. Zdravím Františka, Marušku, Milenku a Aničku a ostatní posluchače NL.
Bohumír - Šternberk| Dnešní a minulá doba = 100 a 1. Začalo vše tetováním, roztržením, střapatým oblečení, všeho druhu a doslova nevkusným oblečením , na jakékoliv akce. Byl jsem svědkem na svatbě v kostele, kde fotografující pobíhal ve střapatých šortkách a ještě k tomu v sandálech. Pobíhal před oltářem , no hrůza. Tenkrát byla na 1ním místě etiketa, případně svolení okolí co to bude za akce aby dotyčný věděl co na sebe. Mnohdy dnes ještě je vše provázeno slovy vole, vole, běž tam a tam. Prostě přímo vulgární projev mezi sebou , bez ohledu na jiné. Jistě každá doba přináší sebou něco jiného, ale toto už je moc. Každý má u sebe mobil, neumějí se normálně bavit mezi sebou atd.
