Parta srdcařů splnila válečnému veteránovi sen, byl mezi nimi i Jihlavák Josef Joe Vochyán

03672177.jpeg
03672177.jpeg

Bylo to obrovské, bylo to hluboké, těmito slovy popsal let veterána československé 310. stíhací perutě RAF Emila Bočka jeden z lidí, kteří se o splnění snu tři a devadesátiletému generálovi zasloužili. Josef Joe Vochyán z Czech Spitfire Clubu měl čest být od začátku u toho. „Velkou spoustu lidí to chytlo za srdce tím správným způsobem a bude to tam hřát ještě hodně dlouho. Já osobně jsem za to obrovsky vděčný. Toto je skvělá připomínka našich hrdinů veřejnosti.“

„Troufám si tvrdit, že pan generál Boček by se dal považovat za reprezentanta téhle výjimečné skupiny lidí, kteří si zaslouží naší pozornost. Nechme se jimi inspirovat, třeba právě vitalitou pana Bočka. Je v opravdu fenomenální kondici,“ vypráví Josef Joe Vochyán. „Je čestným členem našeho klubu, potkáváme se celkem pravidelně. Je to osobní blízký známý i našeho klubu.“

Pokud zůstane u myšlenky, je to málo

Kořeny téhle akce jsou mnohem dál, v červenci 2013. „Tehdy do spitfiru usedl kamarád pana generála plukovník Liškutín, který žije na jihu Anglie. Tam si myslím, že to byl jeden z těch zlomových momentů. Opravdu nahlas se o tom začalo mluvit v listopadu loňského roku, kdy tuhle otázku vyslovil v rozhovoru s panem generálem Jan Wirnitzer. Tehdy pan Boček řekl, že by se ještě jednou moc rád proletěl ve spitfiru.“

Čtěte také

A kola se dala do pohybu. Právě členové Czech Spitfire Clubu se rozhodli jednat. „Z mnoha stran se ozývalo: jo, to by bylo fajn, něco s tím uděláme. Jenže pokud zůstane u myšlenky, je to málo, jenom od slov k činům je cesta hodně dlouhá. Byla tady celá řada ohraničujících okolností, největší z nich je dostupnost dvoumístných spitfirů. Těch je konkrétně 6 v Anglii. Zjistit možnosti těchto strojů,“ líčí první krůčky ke splnění snu generála Bočka.

Původní plán byl dostat toho spitfira sem, ale byl by to ranec

Nakonec byli nasměrováni na letiště Biggin Hill. „Je nutno si uvědomit, že to, jak to dopadlo, nebyl původní plán. Chtěli jsme dostat toho spitfira sem. Protože pro takového vlastence a srdcaře by bylo nádherné splnit mu sen nad jeho domovinou. Ale co si budeme povídat, byl by to ranec,“ vypráví Josef Joe Vochyán.

Postupně se vykrystalizoval tým lidí, kteří sen veteránům splnili. Vzdušné síly Armády České republiky, Mezinárodní řád Křížovníci s červeným srdcem Cyriaci, České mincovna, Czech Spitfire Club, Promedica Praha Group, Nadační fond Air Maršála RAF Karla Janouška a Letecký klub generála Janouška.

Bylo znát, že se pan generál těší

Zhruba v červnu bylo potvrzeno, že se poletí z kbelského letiště vojenskou CASOU. Teprve týden před odletem vše bylo potvrzeno na sto procent. „Bylo znát, že se pan generál těší. Určitě nejvíc z nás všech, kteří s ním do vojenského speciálu ve čtvrtek brzo ráno nastoupili,“ usmívá se při čerstvé vzpomínce člen Czech Spitfire Clubu.

„Je to jednak obrovský počin pro pana generála, ale já osobně jsem strašně rád, že to je počin pro památku té velké spousty dva a půl tisíce našich letců, mechaniků a dalších, kteří sloužili v RAF za druhé světové války. Patří k hrdinům, kteří si zaslouží naši úctu, a mě osobně velice hřeje, že tahle akce dává šanci na jejich připomínku široké veřejnosti. Aby si řekla: jo, máme vzory, máme hrdiny, přímo mezi sebou a ty mohou být naší inspirací,“ říká Josef Joe Vochyán.