Olga Sommerová nám řekla: Festival dokumentů? To nemyslíte vážně! Ale jestli jo, já vám pomůžu

„Na spoustě věcech se pracuje, ale má radost, že tiskoviny přišly včera, všechny typy katalogů, chystají se to do taštiček pro hosty, tisknou se akreditace, dává se do pořádku zasedací pořádek na slavnostní zahájení,“ vyjmenovává náplň posledních hodin před zahájením festivalu dokumentů Marek Hovorka.

Letní filmovou školu jsme opravdu ukrást nechtěli

V roce 1997, kdy měl být na podzim první ročník festivalu, se v létě kvůli povodním přestěhovala do Jihlavy Letní filmová škola z Uherského Hradiště. „Místní obchodníci a politici zjistili, že to je docela dobrá věc mít ve městě festival. A ptali se tehdejšího ředitele Filmové školy, jestli se do Jihlavy nechce přestěhovat,“ vzpomíná Marek Hovorka na start tradice Mezinárodního festivalu Marek Hovorka.

Proti tomu se výrazně ohradil tehdejší redaktor Jihlavských listů Aleš Palán. Napsal tehdy, že to není příliš hezké a že je to dokonce hyenistické chtít po Uherském Hradišti s povodněmi, aby se vzdali své zavedené Letní filmové školy. „Napsal, vy víte, že se chystá Festival dokumentů, pro něj udělejte, co se dá, aby tady zůstal. Vůbec jsem to v těch 17 nevěřil. Jsem rád, že Jihlava patří mezi nejvýznamnější filmové akce v České republice.“

Festival je stejně jako film kolektivní dílo

S kamarády pořádali různé besedy s osobnostmi jako Jáchym Topol, Ondřej Vetchý a naštěstí pozvání studentů jihlavské gymnázia přijala režisérka Olga Sommerová. „Řekli jsme jí, že chceme pořádat festival dokumentů. Vy jste se zbláznil? To nemyslíte vážně? Ale jestli ano, tak vám pomůžu. A ona nás propojila se spoustou režisérů, kteří nám ukázali své filmy,“ přibližuje začátek festivalu Marek Hovorka.

Festival je podle Marka Hovorky souhra milionu okolností, taky je to kolektivní dílo, stejně jako film. „Jenom dobrovolníků je 150, festivalový štáb se dva tři měsíce před festivalem rozroste na 50 lidí. Je to opravdu kolos. Pro Jihlavu mluví ta postupná práce. Nezačali jsme s bombastickým projektem, postupovali jsme krok za krokem. Objevovali jsme, co to dokumentární prostředí potřebuje, tak abychom ho mohli rozvíjet. To je cesta, která je praktická,“ uvažuje ředitel Festivalu Marek Hovorka.

Promítači, řidiči a vedoucí kin mají těžkou šichtu

Těžkou šichtu mají promítači, řidiči festivalových aut, vedoucí kin. „Ti pracují od ráno do večera, málokdy se prostřídají. U filmů se to z roku na rok mění pokaždé. Jak digitalizace postupuje, tak se proměňují formáty, ve kterých nám režiséři posílají své filmy.“

Na letošním festivalu bude k vidění i film na celuloidu. „To bude návrat. Z toho mám radost. Nabídneme retrospektivu Godfreye Reggia. Jeho snímek Koyaanisqatsi má asi 90 minut. Jsou to velké eseje založené na asociativním střihu, atmosféře. Je to apel současné civilizaci. Blízkým spolupracovníkem je český režisér Miroslav Janek. Oni se teď v Jihlavě uvidí. To bude velké setkání spolupracovníků po letech.“

Marek Hovorka, ředitel MFDF Jihlava|foto: Milan Kopecký

Letos se přihlásilo 2 800 snímků, divákům se na 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Ji.hlava představí 266 filmů, ale ne všechny jsou soutěžními snímky.