Okamžiky, kdy uděláte krok do neznáma a pod vámi je pevná půda, jsou ve vědě velmi uspokojivé

30. září 2016

„Jakoukoli otázku na začátku vědeckého výzkumu položíte, je novátorská,“ nadšeně popisovala pocity vědce molekulární genetička Natália Martínková v Dobrém dopoledni. Každá mince má dvě strany. „Když narazíte na cokoli, s čím si nevíte rady, nemáte se koho zeptat, protože není většího odborníka, než jste vy, a vy na začátku nevíte vůbec nic,“ smála se vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve Studenci na Třebíčsku.

Mladá vědkyně je součástí českého týmu odborníků, kteří zkoumají onemocnění netopýrů, kterému se říká syndrom bílého nosu. „To je plísňové infekční onemocnění netopýrů, které je postihuje v období zimování. Způsobuje ho plíseň, která má krkolomný vědecký název Pseudogymnoascus destructans. A zajímavé na tom je právě název destructans, protože ona to opravdu dokáže, dokáže zničit netopýra, kterého napadne. Dělá to jen u některých druhů, a jen regionálně. Na východním pobřeží Spojených států amerických a Kanady, kde je dopad na netopýří populaci drastický,“ vysvětluje oblast vědeckého bádání Natália Martínková.

Mohli bychom zjistit, jak je to u nás, když tu máme tolik odborníku na netopýry

Jenže jiné je to v Evropě a Asii. „I tady je velký počet zvířat v zimě nemocných, ale naši netopýři to dokáží o hodně lépe přežít. No a my zkoumáme, v čem je ten rozdíl, proč to některé zabíjí a někteří dokáží s touto chorobou žít a tolerovat jí,“ přibližuje téma vědecké práce Natália Martínková.

Výzkum českého týmu vědců začal v roce 2010, syndrom bílého nosu se do pozornosti odborné veřejnosti dostal v roce 2006. „S tímto onemocněním jsem se setkala poprvé na vědeckém kongresu. Byla tam panelová diskuze na téma: máme tady nové onemocnění a nevíme, co se děje. My jsme si řekli: my máme v České republice obrovské množství odborníků na netopýry, jeskyňáře a lidí, kteří se zajímají o podzemní prostředí. Mohli bychom s nimi spolupracovat a mohli bychom zjistit, jak je to u nás.“

Zjistili, že zdraví prospěšný vitamín může být toxický a netopýry poškozovat

V rámci celé republiky spolupracovalo na problému mnoho odborníků, vedle Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve Studenci na Třebíčsku také tým z Mikrobiologického ústavu v Praze, z Karlovy univerzity, z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Původce nemoci známe, je to ta plíseň s krkolomným názvem, my jsme zjistili, co konkrétně ty netopýry poškozuje. A je to vitamín B2. Ten, co je v pivu. My jsme zjistili, že tento zdraví prospěšný vitamín může být toxický a poškozovat netopýry.“

Genetička Natália Martínková s moderátorkou Tamarou Peckovou

Velkou zásluhu na úspěchu má různorodost týmu, který syndrom bílého nosu zkoumal. „Mikrobiologové zkoumali, jaké látky vylučuje plíseň do svého prostředí. Chtěli jsme vědět, které konkrétní látky to jsou. Přišli jsme na to, že jednou z těch látek je riboflavin, což je v podstatě normální. Ale reakce netopýra není normální, v době zimování má utlumený metabolismus a tím pádem nedokáže zpracovat látku, která se hromadí v poškozených křídlech. Koncentrace riboflavinu roste a jeho vysoký obsah je toxický pro pokožku křídel.“

Vědecká práce je krok do neznáma

Natália Martínková postižení netopýřích křídel přirovnává k rozsáhlým popáleninám. „Je rozdíl, jestli si spálíte špičku prstu o hrnec nebo si celou ruku opaříte vařící vodou. Naši netopýří z nějakého důvodu mají menší rozsah poškození kůže na křídle,“ upozorňuje Natália Martínková.

„Je to úžasný pocit, když jste součástí týmu, kterému se podaří odpovědět na otázku, kterou si položí na začátku. Já si to představuju jako nějakou hranici, která představuje lidské poznání. To, co vědec dělá, je krok do místa, kde nejsou žádné informace, teprve potom, když nějaké nasbírá, zjistí, jestli jeho krok do neznáma padl na úrodnou půdu. Tyhle okamžiky, kdy uděláte krok do neznáma a pod vámi je pevná půda, ty jsou ve vědě velmi uspokojivé,“ usmívá se Natália Martínková.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio