Nový operační postup se lékař naučí podle manuálu od výrobce

Když Lubomír Trtík tenhle postup objevil, chtěl ho vyzkoušet. „Není to jednoduché, musíte ten implantát dostat do České republiky. Pokud se tady má prodávat, musí mít schválení SÚKL. Takže najdete firmu, která ho sem doveze a certifikuje ho, že se může používat na našem trhu. Což se povedlo v roce 2008.“

Vezmete manuál a naučíte se to podle něj

Jak se operatér naučí nový pracovní postup? „Byl jsem samouk. Nicméně v této oblasti se pohybujeme, už dřív jsme prováděli operace, typu vyjmutí trapézia, dále artrodézy, jsou to operace, které jsou prováděny ve stejné oblasti, takže anatomické poměry jsou nám známy. Vezmete manuál od výrobce a podle toho jste schopná implantovat i na poprvé, pokud se trošičku orientujete v téhle oblasti.“

Lubomír Trtík, lékař|foto: Martin Váňa

„Chviličku se učíte operovat, než zjistíte všechny finesy, co si můžete a co si nemůžete při té operaci dovolit. Používáte tam implantát, který se skládá z několika částí. Každá komponenta vyžaduje přesné usazení to kosti, v určitém úhlu, v určitém postavení tak, aby vám ten palec dobře fungoval,“ vysvětluje Lubomír Trtík.

Na operaci velkých kloubů si Lubomír Trtík troufne, ale raději má operace palců

„Typický pacient s touto diagnózou je žena po menopauze padesát až pětapadesát let, kterou začne bolet palec. Odejde do důchodu a začnou ji bolet palce. Co to způsobí, nikdo neví, ale dochází tam ke změnám, k opotřebení stejně jako na kyčelním nebo kolenním kloubu, poškodí se chrupavka a palec začne bolet.“

Na operaci velkých kloubů si prý ve svém věku Lubomír Trtík ještě troufne, ale raději má operace palců. „Je to zajímavější, je to podstatně preciznější práce, pohybujete se řádově v milimetrech, kdežto na kyčelním kloubu jsou to řádově centimetry, decimetry. Je to dvou až tří centimetrová rána. Nástroje jsou stejné, jenom zmenšené.“

Pojďme na to a udělejme nový kloubeček palce v České republice

V roce 2010 se dotkla krize i zdravotnictví a francouzský kloub byl hodně finančně náročný. „V podstatě ve stejný okamžik nás oslovila paní z firmy, která v Česku vyrábí kloubní náhrady kyčelní a kolenní, že by chtěli zkusit vyrábět něco nového,“ vypráví o neuvěřitelné souhře okolností Lubomír Trtík.

„Řekl jsem, pojďme na to a udělejme nový kloubeček palce v České republice. Já jsem tomu dal duši a jeden inženýr z fabriky to maloval a nakreslil a začal se kloubek vyrábět. V roce 2010 se provedly klinické testy. Měl taky své mouchy. Je to implantát, hlavička, jamka, který se běžně vyráběl. Já jsem ho vylepšil v tom, co se týká operace a velikosti. Řekl jsem si: co bych na tom udělal jinak, napsal jsem to na papír, ve firmě to vyrobili a celé to trvalo dva a půl roku, než byl implantát puštěn do běžného použití.“

Krize přišla rok po té, co nový kloub používali

Tvůrčí krize během vývoje nepřišla, přišla až rok po té, co jsme implantát používali. „Po roce jsme zjistili, že v určitých procentech implantát selhával. Byl pokrytý speciální vrstvou materiálu, v podstatě to je diamant, ten nemá žádný otěr, používá se třeba na brzdy v automobilovém průmyslu. Zjistilo se, že ta firma, která nám to vyráběla, to neudělala dokonale, že v některých náhradách zůstávaly mikropóry a ten materiál se začal odlupovat. Proto jsme po roce výrobu zastavili a udělali inovaci,“ vypráví o kloubní náhradě její autor havlíčkobrodský ortoped Lubomír Trtík.