Neříkej, že jsi gay …

V období puberty na sobě začal Zdeny pozorovat změny v oblasti sexuality. Zatím co jeho vrstevníkům se líbila děvčata, on se sem tam otočil i za chlapcem. Vyrůstal ve věřící rodině, kde byly otázky týkající se homosexuality naprosto nepřípustné a nemorální. Až do své dospělosti si kladl otázku, zda je to v pořádku, nebo ne. V té době nebyl totiž nikdo a nic, co by mu dokázalo celou situaci logicky vysvětlit. Přes 10 let sváděl boj s tím, kdo vlastně je.

Zdeny žil celé mládí i ranou dospělost s utajením vlastní orientace. Když si přestal svoje city připouštět a potlačoval skutečnost, že by něco mohlo být jinak, našel si přítelkyni. Začal mít touhu stát se manželem a tátou. Po dvou letech se vzali a po narození druhého dítěte přišel ten zásadní zlom.

Zlom přišel s příchodem internetu

Zvědavost ho dohnala k tomu založit si profilový účet na seznamce. Touha po poznání a objevení vlastní identity, byla obrovská. Na seznamce na jeho profil začali reagovat nejenom ženy, ale také muži. „Začal jsem zjišťovat, že ti muži jsou mi mnohem bližší,“ říká otevřeně Zdeny na pochvalné reakce, které často od mužů na seznamce dostával. Objevilo se nutkání a adrenalin - proč to nezkusit? „Když muž řekne muži, jsi sexy, líbíš se mi, máš hezké oči, tak je to úplně něco jiného. To se nedá popsat, to se musí zažít,“ přiznává Zdeny.

„Já se cítím normálně, jsem z masa a kostí, jako každej jinej chlap, ale prostě vnitřně je tam něco jiného, to se nedá říct. Jako jsem gay, jsem homosexuál, ale mě tam v té době chybělo naplnění života, být spokojený sám se sebou.“

Setkání tváří v tvář

První setkání skutečně rozhodlo o jeho orientaci. Proběhlo až po velice dlouhé době, kdy si byl Zdeny jistý, že je pro něj daný muž natolik výjimečný, že jej chce poznat osobně. Následovala tvrdá realita. „Byli tam obrovské výčitky, ale bylo tam i to, takhle chci žít, tohle jsem já. Ale zároveň tam hrála velkou roli ta rodina, kterou neskutečně miluju.“

Dá se to léčit

Část lidí si stále ještě i v 21 století myslí, že homosexualita se dá léčit. Zdeny si konce nastudoval i několik článku ať už od psychologů, nebo psychiatrů, aby zjistil příčiny homosexuality. „99% specialistů říká, že už plod, který je v matce dítěte, je něčím jiný, je výjimečný. Už jak se plod vyvíjí, tak tam ta orientace prostě je. Takže nikdo si nevybírá, jak se chceme narodit, bohužel, takhle to je,“ vysvětluje Zdeny.

Rodina

Před rokem se s orientací přiznal svojí rodině. Dovedli ho k tomu myšlenky na ukončení života, pocity, že ničí rodinu a trápí se nejen on, ale i okolí. Jako první se Zdeny svěřil svému bratrovi i přesto, že chtěl pravdu říct nejprve svojí mamince. Začalo to větou: „Brácha, já ti musím něco říct: já jsem gay. Následovalo chvilku ticho a pak přišla reakce - no a co, já tě budu mít stejně rád,“ svěřuje se Zdeny, který čekal mnohem kritičtější přístup. A přiznává, že i díky tomu mají s bratrem mnohem krásnější vztah.

Když informaci sdělil manželce, dlouho nepřicházela žádná reakce. Až s odstupem času se začala ptát a celou situaci se snaží přijmout. „Pro ženu je akceptovatelnější, když má muž vztah s mužem,“ myslí si Zdeny.

To nejtěžší ho ale teprve čekalo. „Říct to svojí vlastní mámě, možná bych řekl, že je to nejjednodušší, ale není. Je to hrozně emotivní a je to těžký,“ vzpomíná Zdeny na to, jak se maminka při sdělení této zprávy rozplakala, zároveň dodává, že ho rodiče akceptují.

Přiznání dětem proběhlo až překvapivě dobře. Zdeny se jich jednou odpoledne zeptal, co by se stalo, kdybych byl gay. Děti reagovaly slovy, asi nic, tati.