Markéta Hejkalová: Tloušťka, ženské diety a odvaha mladé generace

Tloušťka je citlivé téma a ožehavé slovo. V současných dětských knížkách už bývá dokonce zakázané, aby se děti netrápily, jestli nejsou náhodou tlusté a nebyly zbytečně frustrované. Ženy frustrované být můžou. Vsadila bych se, že se nenajde žádná z nás, která by se nikdy netrápila dietami, neřešila by, jestli má zhubnout kilo, nebo radši dvě a co jíst a jak cvičit, aby zhubla na těch správných místech.

Myslím, že muži tloušťku až tolik neřeší. Možná proto, že jim nikdo neříká, ať jedí míň, ať jedí více zeleniny a méně zákusků, ať se víc hýbou, ať je na ně hezký pohled. Na rozdíl od nás žen nezažívají celoživotní teror a diktáčky nebo zažívají, ale neprožívají. Ale vnímají ten teror i současné mladé ženy? Někdy si tím nejsem jistá. Například při pohledu na hezké mladé holky, kterým přetékající špeky nebrání nosit minisukně, krátká trička a bokovky.

Jak je to možné? Divila jsem se dřív. Copak ty dívky netráví dlouhé chvíle před skříní a nezvažují, jak hluboký výstřih a jak krátkou sukni si ještě můžou dovolit a co už je přes čáru. A pak mě jednou napadlo, že možná skutečně netráví, protože mají v hlavě důležitější věci, třeba práci, studium, cestování, vztahy. A začala jsem ty baculaté dívky dokonce svým způsobem obdivovat, závidět jim odvahu, kterou jsme my v mládí neměli. Nechci obhajovat extrémní tloušťku, uznávám, že nic se nemá přehánět. Žijeme mezi lidmi a nikdo by nekázní neměl ohrožovat své zdraví ani svým vzhledem děsit nebo šokovat okolí. Ale jsem přesvědčená, že chytrá hlava a dobré srdce jsou důležitější než pár kilo navíc.