Nejsladší je ovoce, které je nejdéle na stromě

02770749.jpeg

Hosty dopoledního tandemu byli Jaromír Plodek, organizátor koštu pálenek ve Velkém Meziříčí a mistr palírník Jiří Skryja z pěstitelské pálenice Lavičky. „Sezona začala už začátkem července, teď se pálí třešně a kupodivu i meruňky,“ začal povídání o přípravě na pálení mistr palírník.

Co je palírníkova noční můra? „Neúroda. Letos by to mohla být nadprůměrná sezona. Nejvíc jdou jablka, švestky, teď do palírny přichází hodně třešně. To je nejpracnější ovoce, bolí nohy ze žebříku. Zlobí tam u nás trošku pecky, ucpává to sací potrubí. Ale hlavně, když to teče,“ směje se Jiří Skryja.

„Ta pálenka z třešní je výborná,“ doplňuje Jaromír Plodek a Jiří Skryja dodává: „Letos je cukernatost u třešní 16% a to jsem ještě neviděl, což je nadprůměr.“

Jiří Skryja dává přednost jablkům: „Existuje mnoho druhů a z jablka se dá udělat kvalitní a ušlechtilý destilát. Každý druh má jinou chuť a aroma. Jablkovice je pak výborná.“

Koštuje palírník při své práci? „V tomhle vedru se to nedá, a už to mám vypozorováno, co se v té palírně děje. Jen když končím, tak se dá malinko olíznout, ale mně ten čerstvý alkohol nevoní, tak já ho nepiju.“

Jaromír Plodek dokonce zkoušel v pálenici v Kozlově dechovou zkoušku mistra palírníka, nadýchal prý 0,3 ‰. Když se venku vydýchal, bylo to nula. Palírník se při své práci rozhodně neopije.

Jablka

Co je pro kvalitní pálenku nejdůležitější? Jednoznačná odpověď: „Základem úspěchu je vždy ovoce, kvas. Čisté, nenahnilé ovoce, dobře vyzrálé i přezrálé, které ve většině případů spadne, kromě třešní. Dostat je do sudu v letních měsících, i když se to u nás nemá, je dobrý přídavek cukru, který zvýší lihovitost. Zakonzervuje letní kvas a zvýší jeho stálost a nemusíme mít strach, že se rozběhne octové kvašení a kvas se zkazí.“

Samozřejmostí jsou čisté nádoby, do sudů by mělo ovoce přijít rozdrcené „Ideální je vzít zednickou vrtačku a v tom sudu to rozmlátit. Kdo nemá tuto možnost, může vzít třeba hrabičky, se kterýma to potluče, rozbije tu slupku, aby kvas mohl pracovat,“ upřesňuje Jaromír Plodek.

Jiří Skryja radí, aby se po vypálení pálenka nechala dýchat. Alespoň čtrnáct dní. Stačí přikrýt punčochou a nechat chuť zakulatit. A jak pálenku skladovat? „Ve tmě, ideální teplota 16°C,“ uzavírá Jiří Skryja.