Na Tříkrálový pochod na Křemešník vyrazily stovky lidí. Skauti navařili guláš a upekli koláče
Tradičně vždy na začátku roku vyrážejí turisté na Tříkrálový pochod na Křemešník. Start pochodu je na náměstí v Pelhřimově.
Další poutníci se k Tříkrálovému pochodu připojují v Proseči pod Křemešníkem. Oblíbenou zastávkou je tábořiště Slunečná paseka, kde skauti připravují občerstvení.
Agentura Dobrý den
Myšlenka tříkrálového pochodu na Křemešník vznikla před několika lety, a jeho organizace se ujala pelhřimovská Agentura Dobrý den. Účastníci si mohou vybrat, zda půjdou asi deset kilometrů dlouhou trasu z Pelhřimova, nebo se připojí v Proseči pod Křemešníkem, a odtud jdou asi tříkilometrovou trasu po červené turistické značce.
Jsou ale i tací, kteří si trasu dobrovolně prodlužují. „Já jsem přišel pěšky z Jiřic. Šel jsem na Želiv, pak mě kolega svezl do Pelhřimova,“ říká Miloslav Kmoch, který v den pochodu slavil osmašedesáté narozeniny.
Zastávky s programem
Na trase pochodu jsou připravené i dvě zastávky s programem. V Proseči pod Křemešníkem je to prohlídka stájí na farmě Hrnčíř, a na tábořišti Slunečná paseka pak kotel guláše nad ohněm, možnost opéct si špekáčky.
Skauti se postarali i o zákusek. „Buchty upekli skauti s maminkami, a tím přispěli na Tříkrálovou sbírku,“ říká skautka Denisa Vrbová.
Dobrovolné poplatky za občerstvení se spolu s obsahem oficiální kasičky oblastní Charity vyšplhaly na více než 15 tisíc korun. Však se také pochodu zúčastnilo více než dvě stě lidí. „Stovka lidí vyrazila z Pelhřimova. Druhý start je z Proseče pod Křemešníkem, tam bylo přes stovku lidí,“ počítá zástupce organizátora pochodu Miroslav Marek.
V rámci pochodu byla otevřená i rozhledna Pípalka, větrný zámeček i kostel Nejsvětější Trojice, kde si poutníci mohli poslechnout výklad průvodce.
V kostele byla také otevřená schránka s replikou svatováclavské koruny. Tu údajně kostelu daroval prezident Edvard Beneš.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






