Na startu laufu nikdy není mínus dvacet pět stupňů, vždycky se dýchne na teploměr

Podle Jiřího člověk promrzne nejvíc na startu. „Závodili jsme v mínus pětadvaceti stupních, kdy by už závod vůbec neměl být, ale organizátor ty závody nezruší. Na startu je masa lidí, vždycky se dýchne na teploměr, jak se říká a vystartuje se. Před startem je to nejhorší, musíte se hýbat, ale člověkem už pumpuje adrenalin, už myslí na závod, takže mu zase taková zima není.“

Patnáct kol bylo na hlavu hodně těžké

Jiří Ročárek na letošním ročníku Jizerské padesátky zvládl čtyři závody. V pátek jeden dvanáctikilometrový, v sobotu stejnou trať plus odpolední týmové štafety a v neděli pak 52 kilometrů v hlavním závodě. „Letos se nám podařilo dostat na závod maséra, což bylo pro mě skvělé. Podařilo se mi dobře zregenerovat, tak jsem to zvládl všechno.“

Náhradní trať letošního závodu se jela na tři a půl kilometrovém okruhu. „Čekalo na nás 15 kol, což bylo na hlavu hodně těžké. Kdo chtěl dojet do cíle, nesměl se nechat nikým předjet o jedno kolo. Takový závodník byl stáhnut z tratě. Letos to bylo o tom hlavně dojet a závod dokončit.“

Přední český laufař závodí za Vlachovice v požárním sportu

Díky pátečním a sobotním závodům moc dobře věděl, do čeho jde. „Na takovém závodě vás nic nepřekvapí, víte, co kde na jakém místě je. A taky bylo hodně diváků, ti mě poslední dvě kola do cíle dohnali. Byl jsem opravdu unavený a nevěděl jsem, jak se nahoru k tomu buku ještě vyškrábu, ale diváci mě donutili, abych jel o co nejlepší výsledek,“ vzpomíná Jiří Ročárek.

Na letošní sezonu měl Jiří opravdu skvěle natrénováno. Před třemi lety si při fotbale přetrhl přední křížový vaz a utrhl meniskus v koleni. Bylo před sezonou a nebyl čas na operaci. „Tehdy jsme opravili jen meniskus, vaz jsme nechali být. Držel až do loňska, kdy jsem závodil s vlachovickými dobrovolnými hasiči a při skákání bariéry jsem doskočil na špatnou nohu, zvrtla se mi a musel jsem na operaci. Lékař mi poradil, že kolo a kolečkové lyže soupaž jsou skvělou rehabilitací, takže jsem opravdu každý den čtyři měsíce pracovní neschopnosti poctivě trénoval.“

Teď s Jiřím jezdí na závody kromě tatínka i jeho bratr. Oba jako servismani

Letos Jiří Ročárek závodí za Atlas Craft Team a díky tomu mohl rozšířit okruh lidí, kteří se starají o lyže. „Táta se mnou kočuje celou kariéru, teď jsme přibrali bráchu, který pracoval jako servisman u biatlonistů, také tři roky v české reprezentaci sdruženářů, teď jezdí s námi a je to velké plus.“

A plány na nejbližší dny? Celý tým čeká čtyřtýdenní šňůra závodů Ski Classic. La Diagonela, Marcialonga, König Ludwig Lauf, Toblach Dobbiaco Cortina. Tam všude závodník z Vlachovic u Nového Města na Moravě poběží o co nejlepší výsledky.