Na náhradní rodinu na Vysočině čeká 230 dětí

17. září 2024

Největší audioportál na českém internetu

Lenka Požárová z Krajského úřadu Kraje Vysočina doplnila a Jan David Dvořák z odboru sociálních věcí magistrátu města Jihlavy | Foto: Hela Dvořáková, Český rozhlas

Co musí splnit zájemci o pěstounství?

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, při které se pěstoun stará o dítě, i když rodičovská práva zůstávají biologickým rodičům. Tento vztah vytváří silnou citovou vazbu mezi dítětem a pěstounem, a přináší řadu výzev i radostí.

Pěstounská péče je dlouhodobá i krátkodobá forma náhradní rodinné péče, která umožňuje dětem vyrůstat mimo ústavní zařízení. „Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte, to zůstává rodičům. Jeho úkolem je dítě vychovávat a poskytovat mu péči, zatímco rodiče mají nadále práva a povinnosti spojená s rodičovstvím,“ vysvětlil Jan David Dvořák z odboru sociálních věcí magistrátu města Jihlavy. Tento systém je zásadní především pro děti, které nemohou zůstat ve své biologické rodině.

Lenka Požárová z Krajského úřadu Kraje Vysočina doplnila, že v Kraji Vysočina je aktuálně v pěstounské péči 535 dětí. „V evidenci máme také 230 dětí, které čekají na náhradní rodinu. Tyto děti jsou často těžko umístitelné, ať už kvůli svému věku, zdravotním problémům nebo tomu, že pocházejí z velkých sourozeneckých skupin,“ upozornila.

Pěstouni hrají v životě dětí klíčovou roli, zejména v krizových situacích, kdy biologičtí rodiče nejsou schopni plnit své povinnosti. „Rodiče, kteří se potýkají s drogami, alkoholem nebo dalšími problémy, mohou ztratit schopnost postarat se o své děti. V takových případech je pěstounská péče pro děti šancí na bezpečné dětství,“ vysvětlil Dvořák.

Zájemci o pěstounství musí projít náročným procesem, který zahrnuje psychologické posouzení, vyšetření zdravotního stavu a další administrativní kroky. „Je to závazek na celý život, a proto je důležité, aby byl pečlivě promyšlený,“ uzavřela Požárová.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.