Na místě, kde se narodil Ježíš, cítíte zvláštní brnění, popisuje se to jen těžko, říká Karel Váňa
V Izraeli byl Karel Váňa před devatenácti lety, tehdy si slíbil, že se tam vrátí. „Já jsem měl touhu vzít s sebou celou rodinu, to znamená manželku a obě své dcery. Žena byla zpočátku na vážkách, ten pocit, který máte ze sdělovacích prostředků, vám dá představu, že jedete někam, kde se něco stane a že se to stává každý den. Měla jednu podmínku, že mám cestu naplánovat tak, abychom nejeli do Palestiny,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni o rodinné dovolené Karel Váňa.
Nepodívat se do Palestiny ovšem není možné, pokud se rozhodnete vyrazit do Betléma. To bylo jediné místo, kam vyrazil i s rodinou autobusem. „Měli jsme auto z půjčovny, ale tím se na území Palestiny nesmí. Jeli jsme autobusem, koupíte lístek, máte pevně danou cenu, nastoupíte, vystoupíte. Taxikáři tam jsou horší než u nás, řekne vám cenu, se kterou nesouhlasíte, ti další taxikáři nabídnou cenu totožnou. Nebo řeknou, že se za půl hodiny zavírá přechod a že už se tam nepodíváte, takovou situaci nemusíte dobře vyhodnotit, proto byl pro nás autobus nejvýhodnější,“ vysvětlil svou volbu Karel Váňa.
I člověk, co nevěří v boha, cítí cosi jako brnění
Na místě, kde se narodil Ježíš, je podle něj velmi zvláštní energie. „Nedá se vysvětlit, co člověk pociťuje. Vstupní brána do chrámu byla zazděná, jsou tam malá dvířka a musíte tam vejít, že se skloníte, to samo o sobě je symbolické. To místo, kde jsou jesličky, to je místo, kde i člověk, co v boha nevěří, cítí cosi jako brnění, to se nedá popsat, to se musí prožít. Zároveň to je taková továrna, protože jeďte do Betléma a nepodívejte se do Chrámu Narození Páně,“ krčí rameny Karel Váňa.
Na jesličky jsme se dostali zadním vchodem
Betlém bylo jediné místo, kde Váňovi přijali možnost zaplatit jakousi úplatu. „Když tam přijedete a před vámi je fronta, kterou vidíte na čtyři pět hodin a máte je trávit čekáním, napadne vás, jestli to má cenu, má to cenu. Na konci fronty se zjevil Palestinec, který nám nabídl za úplatu 100 šekelů, že nás vezme na jesličky zadním vchodem. Což je asi 700 korun. V tu chvíli jsem si připadal, že budu kupčit, ale bylo mi to nabídnuto. Říkám: za třicet, chvíli váhal a pak souhlasil. Dostali jsme se na jesličky zadním vchodem,“ přiznává Karel Váňa.
„V Jeruzalémě musíte vidět Památník holokaustu, ten je mimo hradby starého města. Musíte projít Křížovou cestu, musíte se podívat do Chrámu Božího Hrobu, musíte se podívat ke Zdi nářků, na Chrámovou horu, musíte vidět hrobku krále Davida, na Damašskou bránu a tak dál. To vše je ve starém městě v Jeruzalémě. To se dá za dva dny zvládnout,“ vypráví Karel Váňa.
Jsem přesvědčený, že to budu muset vidět ještě jednou a ještě jednou
A jak se Izrael za devatenáct let změnil? „To nejdůležitější se nezměnilo vůbec. Táhla mě tam těžko definovaná energie, která se v těch místech nachází. V těch místech, kde dochází k průsečíku náboženství, kultur a historie. Poprvé jsem si řekl, že to musím vidět ještě jednou a jsem přesvědčený, že to budu muset vidět ještě jednou a ještě jednou. Změnilo se letiště, jsou tam hezčí silnice, v Tel Avivu je víc klubů. Ale to nejdůležitější zůstalo,“ vypráví Karel Váňa.
Během své návštěvy Izraele zvládli horu Massada, park Timna, koupání v Mrtvém moři, návštěvu Eliatu a koupání v Rudém moři, Jeruzalém a Betlém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
