Na Krkavčím vrchu nad Jihlavou prý kdysi bývalo popraviště. Historici to teď zpochybňují

Kříž na vrcholu kopce
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kříž na vrcholu kopce

Mezi nejklidnější místa na území krajského města Vysočiny – Jihlavy - jistě patří tak zvaný Krkavčí vrch. Je tak označován i na turistické mapě. Jihlavané mu ale říkají Na Skalce - podle přilehlé ulice, nebo U křížku - podle kříže stojícího na jeho vrcholu. Jak to tedy s tímto místem je? A opravdu tam kdysi bývalo popraviště?  V poslední době se totiž údaje začínají rozcházet.

Vrch U křížku, jak mu budeme pro tuto příležitost říkat, leží jižně od historických hradeb Jihlavy. Některé prameny ho jmenují Rabenstein, v překladu Krkavčí kámen, a spojují ho s popravištěm, které v Jihlavě vzniklo na konci šestnáctého století.

„Toto se uvádí v takové popularizační literatuře až z dvacátého století,“ říká jihlavský historik Radim Gonda a vysvětluje, že Rabenstein byl termín pro popraviště, kde se stínalo mečem, Ten ale měl být podle dochovaných zápisů na opačném konci Jihlavy, pod kostelíkem sv. Jana Křtitele. Podle historika je možné, že si někdo s kopcem spojil názvy míst, které ležely nedaleko a měly také v názvu slovo Raben. V podstatě je tak docela dobře možné, že na kopci U křížku nikdy nikdo nikoho nepopravil.

Místa popravišť často označují kříže. Na vrcholu Krkavčího vrchu také jeden stojí. „Ty křížky se v minulosti tyčily na různých místech. Není to tedy nutně důkaz toho, že tady popraviště stávalo,“ říká Radim Gonda. Tento konkrétní kříž dal na kopec na konci devatenáctého století umístit jeden významný jihlavský občan. „Byl to Johann Merfort, což byl majitel velkého statku, který ležel přímo pod námi,“ upřesňuje historik.  

Zajímavý je ale i samotný vznik kopce. Nestojí za ním příroda, ale lidé, a napovídá tomu i jeho pravidelný oblý tvar. „Vznikl pravděpodobně z dobývané zeminy. V podstatě by se jednalo o haldu, pozůstatek středověké těžební činnosti,“ říká historik. Přítomnost štol potvrzuje i tajemný kruh tmavší trávy, který se pravidelně na svahu objevuje. „Takovéto obrazce se objevují v místech dávné důlní těžby,“ vysvětluje Radim Gonda.