Myšlenka, že neplodnost je onemocnění páru, je stará teprve čtyřicet let
Nejčastější poruchou plodnosti je v současné době věk žen, které se o těhotenství snaží. „Oproti roku 1993 došlo k tomu, že věk prvorodiček se posunul o deset let později. Ta optimální doba pro otěhotnění je kolem dvacátého sedmého roku, a ta je daleko překročena. Tím, že přicházejí páry takhle pozdě, stoupá frekvence poruch. Úplně se změnila situace za posledních třicet, čtyřicet roků,“ popisuje hlavní příčinu neplodnosti šéf centra asistované reprodukce v Jihlavě Jiří Štěpán.
Průměrný věk pacientek, které vstupují do cyklu IVF, je třicet pět. „Změny u žen nastávají od dvaatřiceti. Je to vidět i v tabulkách úspěšnosti léčby, od tohoto věku pomalu začíná klesat úspěšnost a klesá až do asi čtyřicátého roku života ženy, kdy je pokles úspěšnosti léčby opravdu významný,“ vysvětluje vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Sanus v Jihlavě Michal Škurla.
Podstata poklesu plodnosti je právě stárnutí zárodečných buněk
A co muži? „Dříve se tradovalo, že u mužů nedochází ke stárnutí zárodečných buněk. Podstata poklesu plodnosti je právě stárnutí zárodečných buněk. Ono se ukazuje, že je to jak u vajíček v případě žen, tak u spermií v případě mužů. Muži mají to štěstí, že to přichází o deset patnáct let déle než u žen,“ upozorňuje ředitel Sanusu v Jihlavě a Hradci Králové Jiří Štěpán.
Pokud by tedy ženy měly otěhotnět do třiceti let, mužům je doporučován věk okolo pět a čtyřiceti let. „Pak dochází k degenerativním změnám,“ říká Jiří Štěpán a dodává, že přijmout pravdu o neplodnosti je těžší pro muže. „Ono to je dáno historicky, před padesáti lety jakmile se nedařilo páru těhotenství, tenkrát se vůbec neuvažovalo, že by to mohl být mužskej. Léčily se jenom ženy.“
Jako o zdroji neplodnosti se vždycky uvažovalo o ženě
Myšlenka, že sterilita je onemocnění páru, je stará teprve čtyřicet, pětatřicet let. „Do té doby se jako o zdroji neplodnosti vždycky uvažovalo o ženě. Co bychom si povídali, muži jsou na své mužství dosti ješitní, čili fakt, že oni jsou zdrojem neplodnosti, je pro ně mnohem tíživější než u ženy,“ vysvětluje Jiří Štěpán.
„Příčina neplodnosti není v jednom faktoru, je to nějaká kombinace. Může to být na straně muže posun v nálezu ve spermiogramu, ve schopnosti vůbec oplodnit vajíčko a podobně, může to být nějaký nález u ženy, který více či méně komplikuje situaci. Často vidíme kombinaci faktorů,“ vysvětluje lékař Michal Škurla.
Po světě běhá pět milionů dětí narozených ze zkumavky
Možnosti léčby neplodnosti jsou v současnosti široké. „Dříve jsme měli pár málo účinných preparátů, kterými jsme mohli stimulovat činnost vaječníků. Dnes máme celou paletu medikamentů, ale hlavně prvním obrovským zlomem bylo první oplození vajíčka ve zkumavce, mimo tělo ženy. To bylo v roce 1979, byla to obrovská revoluce v medicíně. Tam se otevřelo pole pro celou škálu léčebných možností jak ovlivnit plodnost páru. Dnes se děti narozené ze zkumavky počítají na miliony, nedávno jsem četl, že na světě by jich mělo být pět milionů,“ říká Jiří Štěpán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
