Myšlenka na vlastní pivovar vznikla u piva, jak jinak, říká Miloš Vostrý

Za těch dvacet let do odvětví nakoukl, ví, jak se pivo dělá, jak je výroba organizovaná. „A ti přátelé, kteří do toho se mnou šli, jsou provozovatelé gastrozařízení. V oboru pracují pětatřicet let a méně, znám je dvacet let, ještě z doby, kdy jsem jim dodával pivo. Vím, že to jsou špičkoví hospodští tady na Vysočině,“ vzpomíná na začátky Horáckého pivovaru v Chlumu na Třebíčsku Miloš Vostrý.

Českému pivaři vyhovuje hořké pivo plzeňského typu

„Vzácně jsme se shodli, jak má pivo vypadat, jak má chutnat. Jako klasické české pivo plzeňského typu, které je vyráběné z českých surovin. Ať je to slad, nebo chmel, nebo kvasnice. Že má být pivo hořké, takové bavorsko-české, to českému pivaři vyhovuje. Má být hutné, chlebnaté, které má dobrou barvu, pěknou pěnu a šmakuje,“ přiblížil Miloš Vostrý.

„Řekli jsme si, že nebudeme moc experimentovat, udělali jsme si pivo klasickým dvourmutem z českých surovin. Ta piva jsou si podobná. Udělali jsme si recepturu, jak budeme používat slady, jak chmele. To pivo bude podobné x desítkám piv z malých pivovarů, nebude stejné, ale určitě nebudou rozdíly tak markantní.“

Budeme si trošku hrát na svém písečku a uvidíme, co se bude dít

Chmel ze Žatecka, slad z Bruntálska a kvasnice od většího pivovaru na Vysočině, voda chlumská. „Téměř vše je z Vysočiny, sudy, varna, což je srdce pivovaru. Kromě tanků, které jsme přivezli ze Slovinska. Nehodláme konkurovat velkým pivovarům, je to rodinná záležitost, chceme prodávat na Vysočině. Kapacita je deset tisíc hektolitrů ročně a já nepředpokládám, že ji do dvou let využijeme. Budeme si trošku hrát na svém písečku a uvidíme, co se bude dít.“

Celní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad průmyslového vlastnictví, vyjednání technologie pro budoucí pivovar, to vše a mnoho dalších potvrzení a povolení museli před rozjezdem pivovaru zařídit. Trvalo to rok. A taky bylo potřeba sehnat šikovného člověka, který vysněné pivo bude umět uvařit.

Pojal to jako výzvu. Že se naučí vařit pivo a už ho vaří

Miloš Vostrý oslovil přátele, kteří by tenhle úkol zvládli. „Mezi nimi byl i Honza Holan, kterého jsem znal z jihlavského pivovaru, byť nebyl sládek a s výrobou piva neměl nic společného. Pojal to jako výzvu. Že se naučí vařit pivo a už ho vaří. Stihli jsme ho i ochutnat a vaří ho dobře,“ usmívá se Miloš Vostrý.

Pivovar se podle něj dá postavit téměř všude. „Nechtěli jsme jít do nájemního vztahu, vybudovat pivovarskou technologii plus logistiku někde v nájemních prostorách, třeba v Jihlavě. To se nám nechtělo. Proto jsme zvolili Chlum, kde má jeden z kolegů nemovitost. Tu jsme přestavěli tak, aby vyhovovala všem předpisům.“

Když může být Horácký zimní stadion, může být i Horácký pivovar

A název piva, které by patřilo k Vysočině? „Napadali nás opravdové šílenosti. Když umřel Jaroslav Holík a já jel kolem Horáckého zimního stadionu a potkal jsem dva takové dědečky, kteří pamatovali tu éru Dukly, říkali: měli by to tady pojmenovat Zimní stadion Jardy Holíka a já si v tu chvíli, a promiňte, že se budu citovat: ty, vole, že tě to nenapadlo, vždyť ten zimák se jmenuje Horácký, co kdyby to byl Horácký pivovar a pivo Horác? Všichni souhlasili.“