Mumifikace těla válečníka na Papui trvala pět let, celou tu dobu se v podstatě udilo v kouři

29. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mumifikovaný válečník na Papui

Nesu prase, tak se v překladu jmenuje město Wamena na Papui. I tohle místo okouzlilo pelhřimovského cestovatele Martina Dufka na jeho měsíční cestě po Oceánii. „Wamena leží v údolí Baliem, město v roce 1938 objevil americký biolog Richard Archbold. Když potkal domorodku nesoucí prase, ptal se jí, jak se místo jmenuje: nerozuměla a odpověděla prostě: wamena, nesu prase,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni.

Prase je mezi Papuánci nejvýznamnější platidlo. „Netroufám si odhadnout, jaká cena to v přepočtu je, ale když muž chce ženu za manželku, musí za ni rodičům zaplatit většinou pět prasat, když je pěkná. Kdybyste autem přejela prase, musíte majiteli zaplatit tři až čtyři, protože jste ho připravila o potencionální potomky. Jezdí se tam velmi, opravdu velmi opatrně.“

Když domorodec zamění tygří mast za parfém, uvidíte neuvěřitelný tanec

Na Papui měl Martin Dufek výborného průvodce. „Uměl výborně anglicky a turisty provázel třicet let, vzal nás do autentických vesnic. Ukazoval nám také byliny, jedna byla třeba proti woodoo kouzlům. Také jsme viděli bylinku, ze které se vyrábí čínská tygří mast, hned nám o ní vyprávěl veselou historku o muži, který si právě tygří mast spletl s parfémem. Muži kmene Dani nosí na penisech koteky a on si tygří mast v domnění, že je to parfém, mázl právě pod koteku. Průvodce nám ukazoval opravdu neuvěřitelný tanec,“ směje se Martin Dufek.

Papua, muži s kotekami

Koteka je tykvička ze stromu kalaba. „Vydlabe se a nechá uschnout. Když je chlapcům šest let, dostanou svoji první, když zmužní, dostanou druhou, kterou nosí celý život. Jsou velmi stydliví, neexistuje, že by někdo viděl jejich penis. Koteku nasadí, dole je očko, které si zachytí na šourek, na špičce koteky je dlouhá nit, kterou mají uvázanou kolem prsou. Věřím, že v těch teplech je to velmi pohodlné, ale tu svou, kterou jsem si tam koupil, jsem nezkoušel. Ukazujeme ji na přednáškách, tak by měla být nepoužitá,“ usmívá se Martin Dufek.

Mužská chýše, ženská chýše a také dětský dům

Papuánci jsou křesťané, ale ctí staré animistické zákony. Muži mají více žen. „Je tam zásada, že si muž nesmí vzít ženu ze svého klanu, aby zůstala čistá krev. Navštívili jsme vesnici kmene Kubla a v ní ženskou chýši. Ženy tam nežijí ve společné domácnosti s muži. Klanové vesnice jsou rozděleny tak, že tam je mužská chýše, ženské chýše a také dětský dům, kde žijí starší děti,“ vysvětluje pelhřimovský cestovatel Dufek.

Papua, původní kmen

Ženy se na Papui dožívají v průměru 55 let, muži až 70. „Ale mají dobře vymyšlenou ochranu. Když manžel chce sex s konkrétní manželkou, tak se domluví a ona si v ženské chýši lehne hned ke dveřím, manžel ji pak v noci navštíví. Pokud by manžel ženu týral, udělal jí modřinu, vyrazil zub, žena má právo jít si stěžovat rodičům, že jí manžel týrá. On za to, že jim týrá dceru, musí rodičům zaplatit až deset milionů rupií,“ upozorňuje Martin Dufek.

Mumifikace válečníka trvala pět let

Ve vesnici Pumo zase viděli 250 let starou mumii válečníka. „Mumifikace trvala pět let, dělali to dva muži. Tělo se vlastně celou dobu udilo v kouři. Muži nesmí v chýši dělat nic jiného, a protože tam neví, jak plyne čas, na začátku si pořídili malé prasátko, když bylo velké, tak usoudili, že byla mumifikace hotová,“ vzpomíná na svou cestu po Oceánii Martin Dufek. S přáteli navštívili ještě Borneo, Biak a Bali.

Martin Dufek, cestovatel
Martin Dufek, cestovatel
Papua, člen původního kmene
autor: Tamara Pecková
Spustit audio