Motorajdy: My se mužům vyplatíme

Jediná Veronika Tomanová měla taneční zkušenost, vedla mažoretky ve Větrném Jeníkově. „Je nás devět, jsou mezi námi i studentky. Deváté člence je 16 let, což nám dost výrazně snižuje věkový průměr,“ smějí se Jana Kodysová a Veronika Tomanová.

Hodické Motorajdy se schází každý čtvrtek. „Kluci nám od začátku fandili, nevěřili nám, že to dotáhneme do konce. Před prvním představením jsme to celé před nimi utajily, takže bylo to velké překvapení i pro ně. Představení začínají o půlnoci, jak zlatý hřeb nebo půlnoční překvapení.“

Choreografie přes video

Jedna ze studentek se dokonce choreografii naučila díky videu. „Byla na výměnném pobytu Erasmus ve Vídni. Janča jí natočila video a ona se kroky naučila u televize. Prý na to dopředu spolubydlící upozornila, zvládla to. Kroky uměla dobře, jen jsme jí pak zasadily do prostoru,“ prozrazuje pracovní postupy choreografka Veronika Tomanovou.

Už teď uvažuje o tom, že by s Motorajdami nazkoušela nějakou mažoretkovskou choreografii. „Mám ji v hlavě, myslím na to. Nevím, jestli to holky zvládnou. Ale myslím, že ano. To víte, že o tom přemýšlím,“ říká mladá choreografka.

Jsme dámský klub, proto rajdy

Hned při prvním představení se hodické Motorajdy docela odvázaly. „Kluci chtěli profesionální tanečnice. Na prvním plese byly, ale moc se neosvědčily. Šly jsme do toho naplno. I podle muziky to muselo být do spodního prádla. Je to takové hodně rajcovní, proto rajdy,“ přiznává Veronika Tomanová.

Jana doplňuje další důvod, proč šly dobrovolně do spodního prádla. „Říkaly jsme si, že když je to náš první tanec, rajcovní prádlo schová případné nedostatky. Kdyby se tanec neosvědčil, alespoň budou diváci paf a nebudou se tolik koukat na ty kroky, co třeba pokazíme.“

Dej výš nohu, ať vidíme pod sukni

Tu a tam se stává, že na ně publikum pokřikuje. „Starý dědouškové na nás volali, ať ty nohy zvedáme výš, ať zvedneme sukně. Aby viděli podvazky, ohýbali se a koukali nám pod sukně. To bylo vtipný, to se nám líbilo. Bylo jim přes sedmdesát, to bylo super.“

Ne všechny reakce publika jsou tak vstřícné, hodické Motorajdy zažily i negativní ohlasy. „Některé se pohupují v rytmu, jiné na nás koukají skrz prsty. Možná se bojí konkurence, nelíbí se jim reakce jejich partnerům.“

O kostýmy se starají hlavně maminky, téměř všechny šijí. Látky shánějí na internetu, nakupují v různých výprodejích. Každý rok mají dvě premiérové choreografie, na ples hodického Motoklubu a také na vepřové hody. Hodické Motorajdy jsou schopny udělat choreografii i na objednávku.