Moji studenti mají zakázáno mluvit o chorobách
Hostem ve studiu dnes byla Lucie Poláková, která vyučuje na Univerzitě třetího věku při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. „Věkový průměr studentů na akademii třetího věku je padesát až sedmdesát let,“ začíná své povídání pedagog seniorů.
Jací jsou studenti-senioři? Opisují od sebe? „Oni se pokoušeli, ale já jsem jim to hnedka zatrhla na první hodině. Ale my více tvoříme, než že bychom něco psali,“ vysvětluje s úsměvem pedagog seniorů Lucie Poláková.
Lucie Poláková první zkušenosti s výukou seniorů získala jako školitelka sociálních pracovníků v občanském sdružení Sdílení v Telči. Celý minulý rok s nimi spolupracovala, tyto zkušenosti může nyní využívat právě na Vysoké škole polytechnické.
„Já mám trošku problém, že já vypadám mladší než jsem, přitom mám čtyři děti. Když jsem to tam řekla, tak jsem si trošku získala vážnost, oni si nejdřív mysleli, že mezi ně zabrousila nějaká studentka. Pak se mi omlouvali, že když jsem promluvila, tak teprve potom mi uvěřili, že jsem pedagog,“ usmívá se Lucie Poláková.
Vyučuje arteterapii, muzikoterapii a také vybrané kapitoly u psychologie.
„Museli jsme dát pravidla, já jsem jim na první hodině zakázala mluvit o chorobách. Což byl důležitý moment, od té doby se pokouší působit zdravě, nehovoří o tom, co je kde bolí. Jen pokud nám to vyvstane jako akutní problém, pak to probereme a potom se vracíme k práci.“
Jeden z důvodů, proč Lucie Poláková vyučuje seniory, je změnit pohled společnosti na seniory. „Naše společnost seniory vnímá, že jsou nemocní, upoutaní na lůžko, nic už nemůžou, že jsou závislí, že jsou ekonomickou přítěží pro naší společnost. Přitom až 80% seniorů je samostatných, schopných provozovat tu svoji činnost. To jsou jenom předsudky společnosti.“
A co je cílem Univerzity třetího věku? „Podpořit osobnost starého člověka, protože jsou plní zkušeností, mají výborné vědomosti. Rádi by to předávali dál, pokud zůstanou sami doma, tuto možnost nemají. Během výuky se setkávají, povídají o tom, co prožili v životě Je velmi mnoho technik, které děláme v arteterapii, které podporují to, aby se vyjádřili, aby povídali, čeho dosáhli, co jim dělá v životě radost, čeho ještě chtějí dosáhnout. Výuka je motivující,“ vysvětluje Lucie Poláková a jedním dechem dodává: „Cílem je motivovat člověka k dalšímu životu, užít si té svobody.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
