Méně chemie, více plodin během roku, chce žďárská radnice od zemědělců, kterým pronajímá půdu

Žďár nad Sázavou tak chce novými podmínkami vrátit do půdy přirozený život. Pro farmáře to ale může být komplikace v jejich plánech.

Jeteloviny, žížaly

„Pravidelně máme v osevním postupu jeteloviny, který dělají svými hlubokými kořeny vlastně póry do země, to, co chce i ten projekt, tak to my už dávno děláme a žížaly v půdě máme.“ Agronom zemědělského podniku Ostrov Miroslav Říha se probírá novými materiály žďárské radnice a porovnává je s tím, jak na městských pozemcích hospodaří jeho společnost. 

Plán radnice je jasný, vrátit do půdy více přirozeného života, přibližuje podmínky starosta Žďáru Martin Mrkos (STAN): „Bude se udržovat trvalý půdní pokryt vegetací. To znamená, bude se střídat ta plodinová a meziplodinová směs. Už nikdy by se tam nemělo hnojit minerálními formami dusíku, regenerující půda by se neměla orat a měla by se obnovit komplexní nabídka živin pomocí kompostů jednou za čas.“

Komplikace

Zemědělský podnik Ostrov je jedním z pěti nájemců městských polí. Další se Českému rozhlasu nepodařilo zkontaktovat, nebo návrh zatím odmítají komentovat. Například Miroslav Říha ale některé požadavky plánu regeneračního zemědělství považuje za neuskutečnitelné.

„Jsou plodiny, například okopaniny, kde prostě bez chemie nevypěstujete, samozřejmě, můžete doma okopat dva řádky brambor a udržíte to nějak, posbíráte plevel na pár metrech, ano, to jde, ale na poli tohle dneska nikdo dělat nebude, ani na to nejsou lidi. Podle mě to je tak nějak neuskutečnitelný, protože všechno podléhá nějaký ekonomice.“

Regenerační zemědělství

Koncept takzvaného regeneračního zemědělství město představilo teprve před několika dny a jak potvrdil Miroslav Říha, minimálně s některými farmáři ho zatím nekonzultovalo. Jak ale potvrzuje starosta Martin Mrkos, s jednotlivými zemědělci, kterým radnice pole propachtovává, budou zástupci města ještě jednat.

„To, jestli ti současní pachtýři té půdy tomu budou nakloněni, ukáže nějaká diskuse. Samozřejmě může dojít k tomu, že se na těch pozemcích zemědělci, farmáři prostřídají. Buď na základě nějaké diskuse, debaty ti současní na to přistoupí, pokud by jim to nevyhovovalo a sami se rozhodli, že tímto způsobem jít nechtějí, tak budeme hledat takové zájemce té půdy, kteří s tím budou sympatizovat. V prvních letech by se měli zemědělci věnovat zejména regeneraci půdy.“