Martin Zuzaňák by chtěl přivést do tělocvičny jihlavského Sokola dospělé. I oni si chtějí zařádit

„Začal jsem díky své ženě. Nebavilo mě na ni čekat na chodbě,“ vzpomíná Martin Zuzaňák na své sokolské začátky. Ty sahají do roku 1994. Do tělocvičny tehdy začal chodit častěji a častěji. Připojil se k partě mužů, kteří cvičili na nářadí, časem ho ale začala přitahovat práce s dětmi. U té zůstal, a dnes trénuje Fun gym, sport, který vlastně jihlavští sokolové vymysleli. Jde o gymnastiku s prvky akrobacie. Na první pohled to ale vypadá, že děti řádí na hrazdách, šplhadlech, žíněnkách a dalším nářadí.

Důležité je nikdy nikoho do ničeho nenutit. Dokázali jsme, že to děti baví

Martin Zuzaňák přitom nemá na školní tělocvik, kde se na nářadí cvičilo, dobré vzpomínky. „Proto se mi ani do té tělocvičny nechtělo. Měl jsem velmi špatné zážitky z dětství,“ vysvětluje. „Na těch školách se to velmi špatně učí. Teď jsme si dokázali, že to děti baví, když se k tomu vedou správnou cestou,“ dodává. Pro Martina Zuzaňáka je velmi důležité nikdy nikoho do ničeho nenutit. Když si děti uvědomí pohyb těla, práci svalů, přijdou na to. „Hrazda je pro ně nejoblíbenější nářadí,“ říká s úsměvem. 

Fyzičku si chtějí zlepšit i dospělí. Možná budou mít svůj Fun gym i oni

Velkým snem starosty jihlavského Sokola je otevřít Fun gym pro dospělé. „I od rodičů dětí slyšíme často: to je tak krásný, my bychom si taky zkusili zablbnout si v té tělocvičně,“ říká Martin Zuzaňák. Bohužel mu už ale na další aktivity nezbývá čas. V současné době je s dětmi v tělocvičně dvanáct hodin týdně, a ještě se musí věnovat povinnostem starosty. Samozřejmě ale věří, že se jeho sen naplní, a i on si zlepší fyzičku.