Lidé s německými kořeny na Jihlavsku aktivně bojovali proti nacismu. Jejich osudy mapuje nová výstava Muzea Vysočiny Jihlava

„Při bádání jsem vycházel z fondu různých archivů, ale řadu cenných dokumentů máme uloženu i v našich fondech Muzea Vysočiny Jihlava. Také jsem pátral v archivech bývalých koncentračních táborů v Německu a pokoušel se i dohledávat pozůstalé a příbuzné těch německých antifašistů, což je skutečně detektivní práce,“ vylíčil host.

Bádání v rodinách německých antifašistů bylo nesnadné

V mnoha rodinách dotčených lidí ani podrobnosti o minulosti svých rodičů a prarodičů neznali. „To má různé důvody. Svou roli v tom sehrávala i psychická frustrace lidí, kteří přešli útrapami vězení nebo nacistických táborů. Vykládat o strádání svým dětem a vnukům není příliš příjemné,“ hledal vysvětlení historik.

Jeho pátrání mělo ale i úspěchy. „Narazil jsem třeba na neteř jednoho antifašisty, který pocházel ze Stonařova. Jmenoval se Franz Schebesta. Paní byla velmi vstřícná a dokonce věnovala našemu muzeu knihu, ze které její strýc studoval,“ pochválil spolupráci Gonda.

Někteří Němci u nás vystupovali proti nacismu už před okupací

Před okupací existovaly tři oblasti, do kterých se odpůrci nacismu zapojovali. „První byla kladení odporu místnímu nacistickému hnutí. Například pořádáním veřejných besed, šířením tiskovin nebo otevřenými konfrontacemi s nacisty. Českoslovenští němečtí antifašisté také zformovali obrannou protinacistickou organizaci. Tu dokonce podporovala i československá vláda a měla několik tisíc členů,“ připomněl historik.

Němečtí antifašisté v naší republice také pomáhali zahraničním uprchlíkům z Německa a Rakouska, kterým zajišťovali ubytování, stravu nebo napomáhali se získáním práce. Příkladem na Jihlavsku je organizace Solidarita. „Například v centru Jihlavy v ulici Farní byl ubytován utečenec z Berlína,“ uvedl historik konkrétní příklad pomoci.

Odpůrci fašismu podporovali dokonce boje ve Španělsku

Němci na Jihlavsku podporovali například i španělskou republikánskou armádu, která bojovala proti fašismu ve Španělsku. „Byly organizovány finanční a materiální sbírky a rekrutovali se dokonce dobrovolníci, kteří do Španělska odcházeli bojovat,“ objasnil host Dobrého dopoledne.

Za války se potom němečtí antifašisté stáhli do ilegality nebo byli vězněni a odvezeni do koncentračních táborů.

Němečtí antifašisté mohli po válce zůstat v Československu

Po válce potom komise udělovaly Němcům, kteří bojovali proti nacismu, legitimace. „Úřední status antifašisty byl definován dekretem prezidenta ze 3. srpna 1945. Žadatel musel splnit přesné podmínky – nesměl zradit Československou republiku a musel bojovat nebo trpět během okupace,“ vysvětlil historik Gonda. Držitelé legitimace byli vyjmuti z opatření, která se vztahovala na ostatní německé obyvatelstvo. Například nemuseli nastoupit do nucených odsunů. Značná část z nich se přesto rozhodla z Československa odejít,“ řekl Gonda. „Na Jihlavsku zůstal například předválečný ředitel německého gymnázia Vladimír Riedl,“ uvedl příklad historik.