Letadlo s elektromotorem může být pro modeláře životu nebezpečné

18. září 2014

Aby na letišti v Jihlavě nezlobil svého o 16 let staršího bratra, dostal Karel Ošmera do ruky lupénkovou pilku a materiál. „Začali jsme vyrábět jednoduché modýlky, byly potaženy materiálem, který se jmenoval kablo. A už mi to zůstalo, nějakých šedesát let. Ale začínal jsem z donucení,“ usmívá se člen Letecko-modelářského klubu Třebíč Karel Ošmera.

Do Dobrého dopoledne ho doprovázel také modelář tělem i duší pan Josef Hrnčíř. „Já začínal na základce a už také nějaký ten pátek to bude. Teď se nám takový koníček hodí. Protože, kdo si hraje, nezlobí, to je známá věc,“ směje se jeden z 60 členů Letecko-modelářského klubu v Třebíči.

Vedle modelů se v garáži najde i místo na auto, ale s bídou

Modely, které za svůj život vyrobili, se prý spočítat nedají. „Musím to mít doma v garáži, manželka to jinde nedovolí. Teď mám 18 letuschopných aeroplánů. Něco jsem rozdal, letadla neprodávám, já je dávám. S bídou se do garáže vejde i auto. Mám takovou palandu a na ní rozložené modely mám,“ přiznává Karel Ošmera.

Karel Ošmera je mistr a vicemistr Evropy. Prý se mu titul mistra Evropy podařilo získat shodou okolností. Kolegové z Moravských Budějovic ho poprosili, aby s nimi na mistrovství na Slovensko jel. „Honem, honem jsem si postavil dva aeroplánky. To bylo v roce 2012. Kategorie Texaco, ve které jsem soutěžil, spočívá v tom, že model je vyroben podle plánů starších roku 1950. Je dán druh motoru. Počítá se délka letu modelu. Musí tam vydržet 15 minut.“

Patnáct minut je na půl kila vážící letadlo dlouhá doba

Patnáct minut je dřina, aby letadlo nespadlo. „Je to dlouhá doba na takhle malé letadlo. Váží 450g. Podařilo se mi tehdy najít stoupavý proud. Musíte se dívat po soupeřích, komu to padá a komu ne. Taky se mění podmínky, země i vzduch se ohřívá. Musíte se dostat do toho stoupavého proudu. Je dobré třeba ve vzduchu hledat káňata. A také musíte mít nějaké zkušenosti.“

Délku letu ovlivní dobré natočení motoru a jeho stejnoměrný chod. Důležitou věci je také palivo. Karel Ošmera jiné palivo používá, když prší, jiné, když svítí sluníčko. „Nitrometan, metylalkohol, syntetický a ricinový olej v různém poměru. Podle počasí, tlaku vzduchu, vlhkosti do toho přidávám nitrometan. Jakým poměrem, to je moje výrobní tajemství,“ usmívá se Karel Ošmera.

Josef Hrnčíř na pana Ošmeru prozradil, že je na letišti Letecko-modelářského klubu Třebíč u Stříteže každou volnou chvíli. „On přijede, vyndá aera a třeba čtyři lahvičky s palivem. Zkouší, který to palivo jde na ten motor co nejlépe. Jde o to, aby měl motor co největší otáčky, aby zůstal ve vzduchu co nejdéle.“

Elektrický versus spalovací? Jedině spalovací!

Josef Hrnčíř a Karel Ošmera jsou zastánci modelů se spalovacími motory. „Je to práce, pokud používáte palivo, letadlo je zamazaný, smrdí to, kape z toho palivo. Dnes se vyrábí výkonné motory s elektrickým pohonem. Oddělají se křídla, hodí se to auta a je to. Manželka vám nenadává a tak.“

Správná modelařina musí smrdět

„Pravá modelařina byla to, že jste natočili detoňák, vrtule vás sekla do ruky, bolelo to. Smrděl z toho ricin. A navíc u elektromotorů se může stát, když si nedáte pozor na knipl s plynem při přehazování modelů na vysílačce, že se roztočí vrtule, která je ostrá jako žiletka. Jednou se letadlo rozjelo proti kolegovi a posekalo ho vrtulí škaredě na noze, skončil se 40 stehy,“ varuje Josef Hrnčíř z Letecko-modelářského klubu Třebíč.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio