Kvalita a typ medu závisí na plodinách, z kterých včely čerpají. Ty ovlivňují výkyvy počasí
Na výkyvy počasí hubují nejen zahrádkáři, ale také včelaři. Zahrádkář může výsadbu rostlin citlivých na jarní mrazíky odložit – jak se říká „až po zmrzlých“, tedy do druhé poloviny května. Ale včelař to má složitější.
Ideální by byl postupný nástup jara a s ním spojeného tepla. Když se naopak příliš brzy a rychle oteplí, včelstva se rychleji rozvíjí. Ale pak přijde ochlazení, zdroje potravy pro včely pomrznou a snůška mizí.
Včelař může své včely podpořit výsadbou nektarodárných rostlin (například jabloně, slivoně, akáty nebo byliny jako jsou šalvěj, levandule, řepka a další) a pylodárných rostlin (vrby, lípy, třezalka) nebo dřevin (jedle, smrk), které hostí producenty medovice – určité druhy hmyzu.
Kvalita medu
Termín medobraní pak závisí nejen na průběhu sezóny, ale také na oblasti. Kvalita a typ medu pak závisí na plodinách, z kterých včely čerpají. Mohou to být medy jednodruhové – třeba akátový, lipový, řepkový nebo smíšené – například květový. Rozdíl je pak i v rychlosti krystalizování. Řepkovému medu na to stačí 4–5 týdnů, naopak medovicový potřebuje až 5 měsíců a čistě akátovému medu to může trvat i několik let.
Někdy včelaři využívají tzv. pastování – med se mechanicky promíchává, aby se rozbily krystalky v něm obsažené. Med tak získá krémovitou konzistenci a lépe drží třeba na pečivu. Tekutý nebo zkrystalizovaný med – oba mají své plusy a mínusy. Zkrystalizovaný med dává spotřebiteli informaci, že nebyl tepelně upravovaný a to je dobře, protože se nezničily žádné cenné látky. Pokud ale med používáte například do těsta na perník nebo jiný moučník, tam je šikovnější med tekutý, který tak jako tak proženete tepelnou úpravou – pečením.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
