Kůra z větví osiky pomáhá březím ovcím. Vypozorovali to farmáři ze Lhotky
Ve Lhotce, na pastvinách pod nejvyšší horou Vysočiny Javořicí, se prohání stádo ovcí, které se teď na jaře rozrůstá o nová jehňátka. Pro většinu z nás je to jen krásný pohled na roztomilá bečící stvoření, pro chovatele celodenní práce a starost.
„Měli jsme tady slepice, nějakou kozu, ovci. Nakonec ty ovce nás baví nejvíc. Možná proto, že neokusovaly stromky jak ty kozy,“ říká chovatel Filip Novák. Na pastvinách nad statkem se stará o více než osmdesátihlavé stádo ovcí plemene suffolk. „Je určené jako masné plemeno,“ dodává. Na jaře ovce přímo na pastvinách rodí jehňata, každá mívá dvě, někdy i tři. Chovatel tak musí každé dvě hodiny kontrolovat nové přírůstky, které pak přenáší do bezpečí kotců, jakési ovčí porodnice. Větší jehňata se pak brzy s matkami vracejí na speciální pastvinu, kterou chovatel překřtil na mateřskou školu.
Pokud by se někdo chtěl pustit do chovu ovcí, měl by si nejdřív u zkušeného chovatele zjistit, co to obnáší. Ovce je zvíře stádové, takže není dobré začít jen chovným párem. „Dva jsou minimum, ale pět je lepší,“ říká Filip Novák s tím, že v takovém ministádečku je ideální jeden beran a čtyři ovce. Ideální je samozřejmě pastvina. Ovce suffolk, které Filip Novák chová, jsou na pastvinách celoročně. Jiná plemena ale samozřejmě mohou vyžadovat jiné podmínky. „Na zimu abyste měli seno a potom je potřeba koupit minerální sůl,“ radí. Samozřejmostí je přístup k vodě.
Letité zkušenosti s chovem ovcí přivedli farmáře ze Lhotky k zajímavému objevu. Ovce, které okusovaly kůru z větví osiky, měly snadnější porod, jehňata se lépe vyvíjela. Ve výběhu jich jsou proto připravené celé hromady. Živé stromy totiž ovce neokusují. „To jsme tak nějak vypozorovali, je to naše domněnka, myslíme, že nám to funguje,“ dodává Filip Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.