Koupil ruinu na spadnutí, za dva roky z ní udělal renesanční zámek
Od roku 1991 se Bronislav Vala v areálu zámku ve Valči pohyboval, dokonce tam jeden čas sídlila i jeho stavební firma. Naproti zámku žije v rodinném domku. „Měl jsem zájem ho koupit, pak zase ne. Asi 15 let jsem s tím nějak laboroval, až v roce 2008 přišla doba, kdy jsem si řekl, že bych mohl zkusit něco opravit, tak jsem ho koupil,“ vyprávěl v Dobrém dopolední pan Vala o důvodech, které ho vedly ke koupi zámecké ruiny.
„Když máte nějakou budovu z roku 1534, říkáte si, že je škoda, aby to spadlo. Dlouho by už stavba nevydržela. Prostě to byla nějaká výzva. To, že opravím zámek, bylo jasné hned. Dva roky byly doba, kterou jsme si stanovili. Ale nevěděl jsem, jestli budu opravovat ty další budovy, v jaké budu kondici a jak se bude dařit. Zámek byl cíl, který jsem věděl, že se dá splnit. Dva roky je relativně krátká doba, ale já mám stavební firmu a dobré lidi kolem sebe, takže to nebylo ani tak těžké. Stavíme i rychlejší stavby,“ říká skromně Bronislav Vala, majitel zámku ve Valči na Třebíčsku.
Zámek bude potřebovat uživit, proto vznikl hotel
Zámek byl ruinou bez oken. „Hospodářské budovy mělo zemědělské družstvo, které areál v sedmdesátých letech opustilo a od té doby vše chátralo. Všechny budovy jsem musel opravit. Když jsem dobudoval zámek, tak jsem se rozhodl, že půjdu dál, a že opravím další kravín a potom další,“ vypráví Bronislav Vala.
Od začátku měl Bronislav Vala plány na obnovu celého areálu. „Věděl jsem, že zámek bude potřebovat uživit. Další budovy jsem budoval tak, aby se daly využít na bydlení, jako hotel. Aby tam byla dostatečná ubytovací kapacita, aby tam byly sály pro kongresy, pro svatby. A další vyžití pro lidi, kteří tam budou bydlet.“
Proč to může fungovat v Rakousku a u nás ne?
Inspirací mu byly časté návštěvy podobných zařízení v zahraničí. „Proč to může fungovat 50 km za hranicemi v Rakousku a u nás ne? Tak jsem šel tím směrem, že musím vybudovat něco, co by bylo ekonomicky samostatné a nebyla to zátěž pro další generace a aby to zaplatilo provoz toho zámku,“ vysvětluje Bronislav Vala.
„Tím, že to byla totální ruina, nás stavebně nic nepřekvapilo. Jediná věc, která nás zaskočila, byla dřevomorka nahoře pod střechou. Měl jsem obavu, jestli dát dřevěné konstrukce, aby se nenakazily. To byla situace, kterou jsem neznal, ale díky tomu jsem se spoustu věcí naučil. Naučili jsme se dělat renesanční psaníčka, když jsme dělali fasádu. Mám šikovné lidi, kteří práci dělají s láskou a ti to udělali perfektně.“
Valečský zámek byl první přestavěn do renesanční podoby
Bronislav Vala chtěl, aby se zámek navrátil do renesanční podoby z roku 1534, kdy původně gotickou tvrz přebudoval Smil Osovský. „První zmínka o zámku je z roku 1294. V části zámku jsou místnosti ve stylu gotické. Do renesanční podoby byl v širokém okolí přestavěn jako první, náměšťský zámek byl takto přestavěn o 50 let později,“ upozorňuje nový zámecký pán.
Nedochovala se žádná dokumentace zámku, nebyl žádný nábytek, ani neexistuje žádný záznam z roku 1952, kdy byl zámek ve Valči vyvlastněn. „Museli jsme to dotvořit podle literatury, podle jiných objektů,“ vysvětluje Bronislav Vala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
