Když zní barokní skladba jako supermoderní hit, asi bude někde chyba

3. červenec 2014

Pěvecký sbor Svatopluk ze Žďáru nad Sázavou byl založen v roce 1848, měl by tedy letos slavit 166 let své existence, jenže slaví 165. Proč? V Tandemu se ptala dirigenta Jana Lána a jednatelky sboru Marty Kolouškové Tamara Pecková.

Původně čtenářský spolek Svatopluk byl založen 26.12 1848 v hospodě U Süssů, ale stanovy zakladatelé sepsali až v roce 1849, 1. ledna. „My nevíme, kdy to máme slavit. Před pěti lety jsme slavili v roce s tou osmičkou a letos jsme si vybrali tu devítku,“ usmívá se dirigent a sbormistr Jan Lán.

Na konci 19. století se ve Žďáře hrál Smetana a Dvořák

Marta Koloušková ho doplňuje, že v tom hrají roli i organizační záležitostí. „Je nás 40 zpěváků a to plánování je dlouhodobé. Je to taky o našem čase. Loni jsme měli hodně koncertů, tak jsme to půlkulaté výročí posunuli k letošku.“

Sbor zažil mnoho etap, hodně aktivní byl v osmdesátých letech devatenáctého století za dirigenta Václava Šnora, ten ve sboru působil neuvěřitelných 40 let. „Vybudoval moderní těleso. Měl dost kontaktů. Tehdy hrál současné skladatele Dvořáka, Smetanu. Tohle se hrálo ve Žďáře, což byla velmi záslužná činnost. Z kronik se dochovaly programy, takže víme, co se uvádělo,“ vysvětluje Jan Lán.

Svatopluk ale nebyl jen vážná hudba a koncerty. „Pořádali plesy, zábavy. Rozšířili to o nějakou kapelu, oni si to dělali pro sebe, chtěli se bavit,“ upozorňuje dirigent Jan Lán. Marta Koloušková dodává, že Svatopluk není typický koncertní a soutěžní sbor. „Nechceme medaili, snažíme se o společenský přínos sboru. My se spíš tak scházíme, abychom si zazpívali. Míváme ročně deset koncertů.“

Když znějí 200 let zapomenuté skladby na původním místě, je to zadostiučinění

Pro Svatopluk píší skladby současní autoři, ale na repertoáru mají i staré, dávno zapomenuté barokní skladby. „Daří se nám kontaktovat některé současné skladatele. Pokud k nám mají důvěru, což trvá i léta, věnují nám skladbu, kterou nazkoušíme a uvedeme.“

Jan Lán se také pokouší pátrat po notách v depozitářích, muzeích. „Zajímají nás skladby z cisterciáckého kláštera ve Žďáře, hlavně období baroka. Snažíme se zpět navracet hudbu, která na těch místech zněla, ale byla zapomenuta.“

Někdy to je technikou pokus omyl

Pokud Jan Lán takové noty objeví, sežene, dostane, musí společně s korepetitorem sboru Lukášem Bartošem notový zápis nejdříve přepsat do dnešní notace. „Je to restaurátorská práce, když do něčeho šáhnete špatně, velice tomu ublížíte. Nejdřív musíte znát toho skladatele, musíte se podívat do kuchyně té doby, jak se tehdy skládalo. Někdy zápis musíte doplnit, přepsat ze starých klíčů, které se dnes nepoužívají. Je to titěrná práce, ale když pak v Bazilice zazpíváte skladbu, která tam 200 let nezazněla, tak je to zadostiučinění,“ vypráví Jan Lán.

Při přepisu takto starých not tu a tam dojde k chybě. To při skladbě, která byla určena pro housle. „Já si nevšiml, že tehdy byly housle laděné úplně jinak než v současnosti. Když jsem to předložil houslistce, tak to znělo jako supermoderní hudba, než jsem na to přišel,“ směje se Jan Lán.

Sbor Svatopluk zkouší každé pondělí od 18 hodin na Základní umělecké škole. Zájemci o sborový zpěv musí mít jediné: hudební sluch.


autor: Tamara Pecková
Spustit audio